Místo knihy zase v neděli do kina.
A super, Tichá pošta je parádní biják... Však je také podle námětu Jiřího Stránského, tak to mluví samo za sebe
Název odkazuje k dětské hře, kterou známe všichni. Film je také taková tichá dětská pošta.
Příběh je dobrodružný, historický, pro děti i rodiče, zajímavý.
Parta dětí v zasněžených Krkonoších se rozhodne zachránit sestřeleného francouzského pilota.
Jak?
Řekněme, že netradičně?
Po česku?
Nebo prostě jako děti.
V kulichu, na sáňkách a s odvahou, kterou by dospělý člověk / zejména za války/ těžko pohledal. Není to žádná pohodová procházka, naopak, spíš pochod s nacisty za zády.
Přitom hezký, uvěřitelný, zajímavý.
Mě zaujal i příběh vzniku, scénář už pan Stránský nestihl dopsat. Dokončila ho skvěle jeho dcera.
Ale má tajemství, neví se, kdo ten pilot byl.
Pan Stránský prý příběh slyšel od svého spoluvězně.
A tak se třeba po zhlédnutí filmu ve Francii najdou nějací potomci, kteří znají tento příběh ze svého rodinného archivu.
A nebo také ne, to je prostě tajemství ke krásnému filmu jako bonus. Jako taková třešnička na dortu.
Film je tak jako tak skvělý, něžný, napínavý, vtipný. Určitě stojí za zhlédnutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat