Odškrtnuto

 Září za námi. 

Pro školáky to hlavně znamená, že do prázdnin už je to jen devět měsíců. 

Když navíc započteme i Vánoce, podzimní a jarní prázdniny, Velikonoce a další volné dny ,které dohromady určitě dají měsíc, tak vlastně už jen osm měsíců. 

A to je jistě dobrá zpráva, alespoň pro děti. 

Jinak ale konec září znamená definitivní konec těch prázdnin předchozích. Pocitově.

Ač už škola běží v podstatě naplno, září s sebou neslo ještě různé výlety, sportovní kurzy, adaptační kurzy, seznamovací a já nevím jaké ještě. 

Třeba jazykové a náš výlet do Francie.

 Jiní byli v Anglii, ve Skotsku, ve Španělsku, 

Takže vlastně pořád tak trochu pohoda, cestování, energie,,,

Nese s sebou ještě letní atmosféru, zajímavé zážitky a o minimálně o víkendech se lze ještě cítit jako na prázdninách....

Asi není od věci, že září je často označováno jako babí či indiánské léto. Takové doznívání...

Dneškem tedy doznělo. 

Přišlo mi to jako optimističtější zamyšlení se nad koncem září, než akcentovat Mnichovskou dohodu, která ke dnešku také patří. 

Ona také vlastně byla dozníváním, respektive totální dozněním, údajně hezkých časů první republiky. 

Tudíž je více méně jedno, co vnímáme jako podstatnější či zajímavější, zda doznívání léta 

v pocitové podobě nebo dějinné doznívání, které má působit jako memento, ale nikdo ho tak nebere. 

Asi ta příroda je lepší...

    

    Ještě jsme v závěru stihli školní focení, což je akce, kterou bytostně nesnáším. 

Hrofoto:-)

Ale patří to ke školnímu koloritu ( kde také jinde se lidé hromadně fotí?!) tak jsme se spořádaně kolektivně usmívali a školní hromadné foto se tak stalo naší společnou zářijovou tečkou.  

Září je tedy odškrtnuto, jdeme na další měsíc...  

Říjen nám hned zkraje zpestří Česká školní inspekce. Stěhuje se k nám na celý týden.

                               To je tedy impozantní vstup do druhého školního měsíce:-)