S odstupem času, a snad i s chladnou hlavou, si zde odkládám krátké zamyšlení nad školním výletem do Francie. I nad Francií samotnou.
Byl krásný, o tom žádná, ale co všechno je za tím....
Každý, kdo nepracuje ve školství, vám většinou sdělí, že je to paráda, mít takový výlet.
"Jedete si na dovolenou,"
sdělují vám a tváří se (někteří) tak, že vám to snad i závidí. Taková pohodička...
Kdysi mě to rozčilovalo, dnes to moc neřeším. Ale trochu to se mnou zacuká vždycky.
A to za sebou nemám žádnou fatální událost, vždycky jsem přivezla děti v pořádku
a všechny. Ale je to vždycky permanentní stres, pohotovost a napětí.
Umím v tom chodit, pokud funguje tým.
Spolehlivý.
K pedagogům pak na cestě, jako byla naše francouzská, tak přibývá ještě průvodce a řidiči.
Další lidé, na které se musíte spolehnout.
To je dost loterie, která bohužel letos moc nevyšla. Průvodkyně super, to ano. Ale potřebujete i dopravu.
A nejslabším článkem naší cesty do Francie byli právě řidiči.
A to jsou pak nervy.
Vždycky jsem na dětských zájezdech chtěla spolehlivé šoféry, co mají nervy na děti a umí jezdit.
I letos to tak mělo být, přislíbeno to bylo, jenže nějaká záhadná změna na poslední chvíli a přijeli pro nás dva, které lze nazvat Pat a Mat.
A to bylo peklo.
Nevlídní, nevycházeli ani mezi sebou, arogantní, vzteklí a ani řízení jim moc nešlo, mnohdy jsme trnuly, zda někoho nesejmou, nezboří dům, okolo kterého se otáčeli či docela obyčejně, zda vůbec trefí do cílové destinace.
Vůbec nezvládali časy, kupříkladu.
Byli vulgární. Nekomunikativní.
Naštěstí nás ve zdraví dovezli, takže když se děti rozešly domů a autobus zmizel, dost jsme si oddychly.
Ale teď, s odstupem, mě bere čert snad víc než tam.
Jak to vůbec mohl ten šéf autodopravy dopustit? A poslat je s dětmi na týden do zahraničí?
Kolikrát já se během cesty bála, modlila a přála si mít to celé za sebou...!
Jistě, celé se to nyní řeší, asi už s dětmi nikdy nepojedou, ale představa, že jsme vlastně měli obrovskou kliku, že jsme dojeli, mě docela budí ze spaní.
Jinak by výlet neměl chybu.
Francie je prostě báječná, hodně mě baví. Líbí se mi u nich všechno, města, památky, příroda, historie, jejich přístup k životu, ale o tom zase jindy:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat