Čekáme

 Únor jako nejkratší měsíc roku je trochu synonymem pro očekávání. Čekáme – na jaro, na sluníčko, na změny, na cokoliv, co slibuje trochu světla a energie.

Svou délkou je únor chápán jako měsíc prchavých záblesků. Zima totiž ještě drží své mrazivé otěže, ale obloha už občas naznačuje, že zázraky nejsou daleko.

V únoru se probouzí energie, někdy i polozapomenuté sny.

   Možná je to právě vliv delších dnů, možná jen touha dohnat novoroční předsevzetí, jejichž síla pomalu vyprchává.

Příroda si dává na čas – sněženky teprve nesměle vykukují a ptáci zpívají jen tiše.

Nebude to hned, musíme vyčkat.

Únor nás učí trpělivosti, protože právě teď je důležité nehnat se za jarem, ale užít si přítomnou chvíli.

Ať už tedy únor 2025 přinese mrazivá rána, nečekané odhodlání k něčemu novému nebo jen spokojené chvilky u hrnku horkého čaje, nezapomeňme na jeho zásadní poselství, že všechno má svůj čas. V únorové primární šedi se totiž sekundárně skrývá klid, který může být ale primární inspirací pro věci příští – než se zase vše roztočí v jarním víru.

Možná i proto, že je únor nejkratší nabízí velká očekávání. Nechť je tedy beze zbytku naplní, pro každého z vás.