Holocaust

 Z divokých, dehonestujících a odsuzujících reakcí Líného učitele na sociálních sítích jsem se dostala k informaci o jakési škole, kde v rámci projektové výuky zařadili holocaust

a koncentrační tábory i do jiných předmětů než jen těch humanitních. 

Takže údajně docházelo k tomu, že se počítalo, kolik lidí se vešlo do plynové komory, jaké bylo asi elektrické napětí v drátech kolem tábora a jak vysoké napětí se dá přežít a jak vysoké vás už zabije…

Líný učitel, který tedy většinou vystupuje tak, že on všechno ví a umí nejlépe, to vyšťoural, zveřejnil na sociálních sítích a tam vypukl hon na čarodějnice. Onoho pedagoga či pedagožku by většinou nejradši lynčovali, upálili někde na hranici či alespoň vyhodili ze školství.

 Úplně s tím tedy nesouzním a zajímalo by mě, jak to máte vy? Dá se o holocaustu mluvit 

i takto? Že si děti touto formou uvědomí, že to brutální vraždění byl vlastně i průmysl, že na to byly praktické příručky a instruktáže? Že se spousta věcí opravdu musela spočítat?

Osobně si myslím, že pokud se s dětmi mluví a vysvětluje, nejsou takové mezipředmětové vztahy hodné lynče.

  Někteří studenti tuto causu také zaregistrovali a přišli s ní jako s diskusí. A na rozdíl od výkřiku na sítích ( ty ovšem byly převážně z učitelské a rodičovské veřejnosti, což je tedy na pováženou) nebyly jejich názory tak odsuzující jako u Líného učitele. Naopak, přemýšleli o tom, uvědomovali si etiku a úctu k obětem, přesto si mysleli, že podobné výpočty klidně mohou ve výuce proběhnout. 

Aspoň nám dojde ta syrová hrůza, konstatoval jeden chlapec.

   Vím, že už kdysi dávno, v rámci toho, jak vše musí být zábavné, jsem zažila, že mladá kantorka použila pojem „zábavný holocaust.“  

To / ač vím, že je to oběť současného trendu zábavnosti/ mi v konečné fázi přijde horší než projektová akce o holocaustu v různých předmětech.

Navíc, projektová výuka, která je nyní tak moderní a žádaná, je ale těžká a málokde ji umí. 

Tak je také možné, že chudák kantor/ka/ se stal obětí nějakého vynuceného projektové týdne, kdy se prostě musí téma promítnout do všech předmětů a nikdo se s vámi nebaví, jak to udělat. Jsou takové školy, kde se tak děje. A pak vás zmerčí Líný učitel a máte o zábavu postaráno.

Anebo je třeba všechno jinak...

Podstatné dneska pro mě je, jak to vidíte vy? Zejména vy, co nejste postiženi školstvím. Lze i takto pracovat s tak citlivými a bolestivými věcmi, jako je holocaust?