Je takovým zavedeným politickým zvykem, že se se ve veřejném prostoru zamává nějakým rudým hadrem, který veřejnost rozzuří, a tím pádem se zapomene na celou řadu dalších problémů. Takovým klasickým hadrem jsou platy učitelů. Co pamatuji, diskutuje se o tom, že by učitelé měli být nějak solidně zaplaceni. Zároveň se vždycky zveřejní nějaké průměrné číslo, jako v poslední době platy kolem pětačtyřiceti tisíc, poťouchle se dodá, že učitelé mají prázdniny a takto, rádoby nenápadně, se to hodí do veřejného ringu.
Že jde nějakou částku zprůměrovanou ze všech- tedy i úřednických a ředitelských a ministerských - platů, že moc učitelů si fakt čistou čtyřicítku domů nenosí, že prázdniny neboli dovolenou mají všechny profese, to už se samozřejmě nedodává. Jako by se vědomě vrážel klín mezi kantory a rodičovskou i jinou veřejnost, mnohde už takto dost napjatý.
Jak jinak si třeba vysvětlovat slova současného ministra, který s takovým napětím pracuje takřka radostně. Místo toho, aby za kantory a školy nějak lobboval, rozumně věci vysvětlovat a uváděl na pravou míru, tak populisticky hlásá, že učitelé málo pracují a je třeba jim zvýšit počet hodin přímé vyučovací povinnosti. Taková střelba do vlastních řad. Nedávno zas přišel s prohlášením, že čeští voliči si určitě nechtějí nechat zvyšovat daně jen proto, aby učitelé mohli mít o pět tisíc korun vyšší plat. Postavil tak učitele do role těch, kteří ruinují státní rozpočet a nebýt jich, žádné daně se asi zvyšovat nebudou.
Teď zase nechce, aby se kantorům proplácela tandemová výuka, mluví se o počtu jen odučených hodin, škrtnout tzv. Phmaxy, čímž ale zase dál likviduje podmínky pro kvalitu, nebo jen pro tolik žádaný individuální přístup.
Jistě, je to zkratka, ale je to vlastně onen rudý hadr na býka. Smutné je, že to říká ministr, který by měl se školstvím nějak souznít.
Osobně si myslím, že je už unavující a vyčerpávající mluvit v souvislosti se školstvím pořád o penězích a platech. Takřka to vidím jako trapné. Ale ministrova slova jsem vnímala jako ještě trapnější. Zejména z toho důvodu, že tentokrát to byla jen a jen vládní rétorika, která slibovala zvýšení platů na sto třicet procent průměrné mzdy. Jako argument pro voliče. Pravda, je to oblíbený styl slibem nezarmoutíš, ale oni s tím přišli. A teď to, ministr sám, vrací jako smeč na opačnou stranu hřiště. Nu, není nad to, mít skvělého kouče. Sportovní týmy ty své trenéry, co jim to nejde, většinou odvolávají. Tady k tomu asi nedojde, což je na jedné straně škoda, na straně druhé je třeba vědět, že lepší už to nebude, takže změna asi k ničemu nevede.
Rudým hadrem ale současný ministr mávat umí skvěle. Asi nebude jediný, když nahlédneme vedlejších resortů, kupříkladu kulturního či zdravotního, je to prašť jako uhoď. Vzhledem k tomu, že jsem (naivně) předpokládala, že po letech chaosu přijde doba nějaké normální komunikace s veřejností, že přijde nějaká rozvaha, bude se pracovat s relevantními daty, klidněji a racionálně, můžu si vlastně v duchu konstatovat, že si za to můžeme sami. Co jsme chtěli, to máme.
A jsem zvědavá, jaké další hadry tito pánové vytáhnou.
Žádné komentáře:
Okomentovat