Listopadové přemítání

   Někdy mě napadá, co vlastně asi všechno bují pod barevným nánosem listopadových dnů? Na první dobrou jde přeci o měsíc klidný až vzpomínkový, což zcela jistě evokují Dušičky hned v jeho počátku.

Přesto pod povrchem bublá jakási revoluční nálada a spoustu událostí právě v listopadu vyvře. Bouchne. Změní se.

  Jako by zrovna v tuto dobu dopadla ona pověstná kapka, kterou pohár přeteče. Svět se vybouří a může pak poklidně nasávat následující adventní náladu.

   Vysvětluji si tak plno revolučních událostí, ať již sametovou či říjnovou, patří sem pád berlínské zdi i počátek Mezinárodního dne studentstva, kdy se protestovalo proti německé okupaci.  V listopadu osmnáctého roku vznikla Výmarská republika a revolučním způsobem padlo císařství, stejně tak si téhož roku v listopadu Rakušané prosadili vznik vlastní republiky. V listopadu začala i Oranžová revoluce a jistě by se našlo plno dalších květinových revolučních událostí, které zasahují právě do tohoto měsíce.

   Logicky se nabízí otázka, proč zrovna tento měsíc, který svou ponurostí spíš nabízí pobyt v teple domova, ale v reálu táhne lidi do ulic?

  Těžko najít uspokojivou odpověď, je to víc výzva k zamyšlení, jaké revoluční myšlení máme v listopadu my samotní? Zda je nám víc vlastní poklidné bloudění po hřbitovech

 a vzpomínání na minulost, či revoluční bouření na uměle osvětlených náměstích?

   Svíčky se ale dají zapálit jak na hřbitově, tak i na místě revolučních událostí, jsou takovým oslím můstkem, který propojuje listopadovou náladu napříč odlišnými myšlenkovými kategoriemi. Zdálo by se, že si tím vytvářím prostor pro připomenutí slavné slovenské Svíčkové demonstrace, ta ale nebyla v listopadu, nýbrž v březnu. Jde tedy o onu výjimku, potvrzující pravidlo. Že svíčky se nejvíc rozsvěcují v listopadu a mají pro většinu z nás jiný význam. Někdo v nich vidí romantiku, jiný revoluční zápal, další u jejich kmitavého svitu vzpomínají na své milé, kteří odešli na onen svět.

 Co nám ale mohou nabídnout společné, je světlo na konci tunelu. Hýčkejme si ho, nejen v mlhavých a temných listopadových dnech. Protože bez onoho světla na konci tunelu nerozpohybujeme ani revoluční dění ani důstojně nenavážeme na činnost a aktivitu našich předků, které si připomínáme.

Prostě mysleme na to, že je lépe zapálit malou svíčku než zůstávat v temnotě😊. Nejen v listopadu.