úterý 19. února 2019

Jak jsem chtěla daňový odpočet


V loňském roce jsem podlehla nevyvratitelným argumentům, že čas nezastavím a že je, vzhledem k věku, třeba myslet na důchod a platit si nějaké důchodové připojištění. Bez ohledu na riziko, že peníze někdo vytuneluje, si na důchod spořím již dlouhá léta, leč jde o částku takřka symbolickou. Je čas částku povýšit, souhlasila jsem a stanovila její výši na takřka závratné tři tisíce korun.  Po této rozhodovací fázi jsem se svou „ vyspělou finanční gramotností“ usedla k internetovému bankovnictví, abych tedy upravila trvalý příkaz. Z vrozené lenosti jsem ani nevyhledala smlouvu a pátrala podle výše odcházející částky. Jelikož se shodovala jediná, zdálo se vše snadné a nad slunce jasné. Několika kliky jsem změnila výši trvalého příkazu a v duchu se pyšnila tím, jak jdu s dobou a jsem moderní a flexibilní. Stalo se loni na jaře. Nyní, v únoru, se začala připravovat daňová přiznání. Čekám na potvrzení z banky o daňovém odpočtu. Nic nechodí.  Termín se blíží, proto mě naše paní účetní žádá, ať tu banku popoženu. Opět tedy usedám k internetovému bankovnictví, potvrdím si, že peníze odcházejí a píšu do banky. Na první pokus jsem si banky spletla, takže jsem se dožadovala potvrzení v bance, kde nemám žádný účet! Paní ale vypadala, že je na podobné intelektuály zvyklá a nijak ji to nerozhodilo. Na druhý pokus jsem se trefila, ale paní mi suše oznámila, že sem žádné peníze nechodí a na moji minimální částku, kterou sem platím, žádný daňový odpočet nedostanu. To mi tedy spadla čelist. Chvíli jsme se dohadovaly, jako že to není možné, ale bylo mi jasné, že banka se asi mýlit nebude. Nastala fáze takřka detektivního pátrání, kam tedy ty peníze posílám. Až paní ze Spořitelny, kam jsem musela potupně zavolat, mi sdělila, komu onen účet patří. Pražské plynárenské!
Ano, výše mé zálohy byla stejná jako výše penzijního připojištění, které mi ale rovnou posílají z práce, takže nejde přes můj účet, což jsem při svém rozhodování o změně záloh velkoryse pominula. Nu, to asi v Pražské plynárenské koukají na výši záloh, které jim z vlastního rozhodnutí posílám. Naštěstí i tamější paní měla pochopení, byť se s tím asi ještě nesetkala a uklidnila mě, že formou přeplatku se mi peníze vrátí. Uf. Jen ty daňové odpočty nebudou.
Za blbost se prostě platí. Díky bohu, že letos ještě nejdu do důchodu a snad tedy ještě něco málo našetřím. 

3 komentáře:

  1. Jitko Vy se fakt nenudíte 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Pardon, ale dlouho jsem se tak nezasmála :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jitko, pobavila jsem se a zároveň s napětím čekala, kam ty peníze chodily. Naštěstí vše dobře dopadlo. :o)
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat