Jak zabít spolužáka pod pedagogickým dozorem

    Člověk neví dne ani hodiny. Ve škole už vůbec ne. Uspán na vavřínech v oktávě, kterou úspěšně provedl nástrahami puberty, si myslí, že jde o dospělé lidi. A nejde:-). Dnešek je toho živým důkazem. Naši studenti – tedy ti větší, běžně používají ve škole notebooky. Pravda, někdy je trochu problém je uhlídat, aby místo zápisků nelítali po facebooku či dokonce i někde jinde:-). Blahé paměti si studentka během hodiny vyřídila svoje internetové nákupy, aniž by zaregistrovala bojiště druhé světové války.:-)
   Prosím, to patří k věku. Dnes ovšem, v maturitním ročníku, přišlo děvče do hodiny, naklonilo se ke spolužákovi, cože si to píše, a dostalo ránu! A ne pěstí, ale elektrickou. V šoku jsme zůstali všichni, ona, já i spolužáci. Jen onen chlapec, který si vesele psal na počítači pod proudem, ne. Jen se podivoval, proč ho neposlechla, když prý syknul, ať na to nesahá. Když jsem se vzpamatovala a jala se vyšetřovat, konstatoval, že to má rozbitý a probíjí to. Jemu to neublíží, protože má obuv s gumovou podrážkou! No, nevěřila jsem vlastním očím ani uším. Proud by pravděpodobně nezabil (doufám), ale šlupka to byla pořádná. A kdyby děvče mělo slabé srdce, kdoví. A vše by proběhlo pod mým dozorem. Počítač jsme samozřejmě zabavili a dostanou ho rodiče, kteří ho snad nechají opravit. Ale napadlo by Vás to? A to je chlapec, už dvacetiletý. Prostě, ve škole jste denně jednou nohou v kriminále:-)