Ve starověkém Římě začínal rok jarní
rovnodenností. Až později se start přesunul na první leden, kdy do úřadu
nastupovali římští konzulové. Začátek nového volebního období se začal vnímat
za natolik stěžejní, že se kvůli němu pozměnil začátek roku. Letošní březen je
vlastně takové malé opakování antických dějin.
Tradičně vnímáme březen jako začátek jara,
ale v římském duchu lze letošní březen vnímat i jako počátek nové éry. Zcela
evidentně přináší změnu. Může za to prodlužující se den
a s ním souběh mnoha
dalších událostí. Tradičních i těch nových.
Drobná potíž je možná jen
v rozbouřených emocích. Probouzející se jaro nikdy emocemi nešetří a
jejich nával, umocněný věcmi veřejnými, se pak někdy stává těžko regulovatelným.
Římané měli v půli března své sváteční idy,
kdy se sice většinou slavilo, ale nezvládnuté nálady vedly pak k atentátu
na Caesara. Proběhl patnáctého března, čímž vznikl tragický mezník uprostřed jinak
radostného nástupu jara. Je to datum, které je tragické i pro naše dějiny,
patnáctého března začala okupace. Staří Římané asi dobře věděli, proč tento čas
pojmenovali podle boha války jako Marcius.
Dneska se divoké a neřízené nálady šíří a
řeší víc virtuálně, což je také trochu potíž, protože se nedá předvídat, co to
přinese a jakého draka probudí. S přicházejícím jarem je ale lepší budit
radost a naději, třeba i proto, že český název prvního jarního měsíce je odvozen od rašení bříz a od březosti
zvířat, tedy od prvků znovuzrození a obnovy, které březen spolu s jarní
rovnodenností nabízí.
Nabízí se také varianta jarního mediálního
detoxu, odpojení od virtuálního světa
a nadechnutí se svěžího
jarního vzduchu. To vše přicházející březen, spolu se světovým dnem štěstí,
který může být inspirativním impulsem pro restart myšlení, nabízí.
Takže úspěšný březnový start do nového roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat