Studna

Zlidovělá fráze, že „otec byl toho večera poněkud neklidný…“ dostala po letošním horkém létě i poněkud jiné konotace. Neklidní by dle názoru „naší“ současné vlády měli být všichni majitelé studní. Pokud bude totiž horko trvat a s ním se logicky bude zvedat nedostatek vody, osobuje si stát znárodnit privátní studnu. Toto sdělení prošlo srpnovými médií, leč nejsem si úplně jistá, zda v tom vedru někdo vnímal a mohl se tak alespoň náznakem tomuto rozhodnutí bránit? Či se k němu vyjádřit? Nevím, nejsem majitelkou studny, přesto se mi toto řešení bytostně příčí. Leč samozřejmě z vody se stává vzácná, potažmo i nedostatková komodita, byť si to mnozí pořád ještě neuvědomuji. Stále stačí jedno spláchnutí a litry pitné vody letí do odpadu, stále se intenzivně města kropí pitnou vodou, stále se s ní zalévá, plní zahradní bazény- v jejichž množství jsme snad první na světě, stále se prostě vodou plýtvá. Na to, že se otočí kohoutkem a voda teče, prostě všichni stoprocentně spoléhají. Leč nemusí to tak být na věčné časy. To nefunguje, už bychom mohli být poučeni. Ale nejsme. A tak se vodou plýtvá. A pokud náhodou nebude, znárodníme studny. Řešení hodné Šalamouna. A jen nesměle se ozývají hlasy, že si za to ve velké míře můžeme i sami. Všude beton, asfalt, velké širé (už asi ne rodné) lány. Nějaké remízky, lesíky hráze, to všechno je rozoráno, zničeno, zastavěno. Udržet v městě kus zeleně je nad lidské síly, vždycky vás nějaký developer převálcuje, přeplatí či docela prostě na vás nebere ohled.

 Ale i mimo město tomu tak je. Objevujeme Ameriku tím, že by nějaké remízky mezi poli byly vhodné?! To se přeci dávno ví, či vědělo, jen nerespektovalo.  Zmizely ale třeba i obecní pumpy, které se zdály být s nastupujícím „ pokrokem“ zbytečné. Zmizelo vše, co by nějakým způsobem zachovávalo přírodní rovnováhu. A tak ve finále, když zaprší, nemá se to kam vsáknout. A je tady další začarovaný kruh, na jehož konci může být klidně i válka o vodu. Takže, nejen starý Brůha by měl být poněkud neklidnýL