Vánoční akademie

V rámci všech předvánočních aktivit, které minulý týden nabídl, málem zapadla naše tradiční akademie. U nás je vedena formou vystoupení jednotlivých studentů před zbytkem školy. 

Rodiče se neúčastní. 

Tím logicky odpadá dojetí, které známe z akademií prvního stupně, kdy zpívající prvňáčkové opravdu budí nadšení a dojetí veškerého přítomného příbuzenstva.

Na druhém stupni už je všechno jinak. 

Navíc, my bychom se i s rodiči do pronajatého sálu v kulturním domě nevešli. Ostatně, nevejdou se tam ani všechny třídy, tudíž některé zůstávají ve škole a věnují se jiným předvánočním aktivitám. Většinou nějakému sportovnímu turnaji. 

My ostatní sledujeme kulturní výkony na místních prknech, která zde znamenají místní mikrosvět. Někdy je to opravdu dech beroucí výkon. Není úplně snadné vystoupit před svými spolužáky, kteří umí být hodně kritičtí. 

Takže jde i odvahu. Tu tedy prokázali všichni. Místy i ti, o jejichž vystoupení bych trochu pochybovala, ale jak jsem řekla, tady je hlavní snaha, ochota, odvaha a chuť do toho jít. 

Takže z tohoto úhlu pohledu dobrý. 

Jen mi chybělo mluvené slovo. K tomu se moc jedinců neodhodlalo. 

Zpívali, někteří krásně. 

Tančili, hráli, někteří fakt hodně hlasitě ( respektive jen hlasitě:-).

Ale mluvené slovo děti moc neoslovuje, alespoň letos tomu tak nebylo. Prostě hudba vede...

Budiž...

Tak já se ale těším na tiché Vánoce. 

Hudby už bylo před svátky dost.  

I těch vánočních akcí:-) Byla vánoční setkání, vánoční turnaje, vánoční porada, vánoční akademie, vánoční večírky a nakonec vánoční besídka s dětmi. 

Uf, takže opravdu sním o Vánocích tichých:-)