Co si dáte k obědu?

 Zachytila jsem na sociálních sítích diskusi o tom, že řada dětí nemá na školní obědy

 a některé radnice proto zřizují fond, aby se takto handicapovaným dětem pomohlo a ony mohly mít jedno teplé jídlo denně.

Paralelně běžela jiná diskuse o tom, že až jedna třetina obědů ve školních jídelnách se vyhodí. Děti to nechtějí jíst. Tedy ty, co na to mají.

Zajímalo by mě, zda by to nejedly i ty děti, co na to nemají? Kupříkladu polévky. Ty prý děti vůbec nejí, přesto se pravidelně vaří.

To tedy mohu potvrdit. A navzdory tomu, že jsou to polévky výborné, děti si je prostě neberou. Nejí je. 

Mnohdy jsem také svědkem, že do jídla ani neklofnou a rovnou ho nesou vyhodit. 

Kdysi bývalo nechvalně známým trendem, že učitelky nutily děti dojídat. 

To si dneska samozřejmě nikdo nedovolí. Alespoň já jsem to nezažila, že by někdo napomínal dítě, že něco nesnědlo. 

Ale někdy o tom docela přemýšlím, když vidím ty nedotčené porce určené k vyhození. Co už se tedy má vařit? 

Většina jídelen nabízí výběr, pravidlem bývá i dietní varianta, všechny možné diety 

a omezení jídelny většinou respektují. 

Přesto děti nejedí. 

Pak se dojídají brambůrkami a různými mlsky.  

A to se mnohé rodiny snaží o zdravý způsob stravování. 

Pravda, jsou i tací, jak občas vidím na dovolené, co děti zabaví hranolky s kečupem a u oběda ještě zírají do mobilu, aby vůbec něco snědly. A to vše se souhlasem rodičů. 

Je to taková záhada hlavolamu. Co už víc dětským strávníkům nabídnout, aby to snědli?

Nebo, to mě tedy vytáčí nejvíc, alespoň ochutnali. Ale varianta, že to jdou rovnou vyhodit, ta je podle mě o výchově v rodině. Jen mě trochu děsí, že je takových dětí, co nemají žádnou úctu k jídlu jako takovému, poměrně hodně. 

Viděla bych radikální řešení. Buď takový strávník bude umývat nádobí, nebo jeho předplacené obědy přesměrujeme k těm, co na to nemají. 

Ovšem radikální řešení nejsou moc in, takže by to asi neprošlo. Tak si o tom maximálně mohu takhle dumat. Přemýšlet, kde je jádro jídelního pudla.-)?