ZOO v Jihlavě

 Zkusili jsme ji navštívit, když už jsme byli v Jihlavě. Navzdory tomu, že není dog friendly, což samo o sobě ve mně budí nedůvěru na první dobrou. 

Navíc bylo šílený vedro, tedy vstupní akvizice pro návštěvu zoo nic moc. 

Ale když už jsme tady, jdeme.

   Jít někam k vodě by ale určitě bylo lepší. Nebo i do kavárny. 

Nebo jestli jsme tak zmlsaní..., nevím, ale za mě je tato zoo dost nevlídná. 

Malá, to se dalo čekat. Ale viděla jsem víc stánků s občerstvením než zvířat. 

Zvířat jako takových bylo reálně víc vyřezávaných, která tam asi měla nahrazovat ta živá. Nebo představovat nějaké umění? 

A živá zvířata? Viděla jsem v tom vedru docela smutek, řekla bych, že se musí trápit, 

v malých výbězích, nic moc stín? 

Pravda, africkým zvířatům to asi nevadí a ledního medvěda tu nemají, ale i tak mi to přišlo divný. 

Smutný.  Je mi jich líto. 

Opuštěná žirafa v dost malém prostoru? Jestli někde měla kámoše, tak dobře schovaného, vypadalo to, že je tam svého druhu samotná. 

Když si vybavím, jaký výběh mají její kolegyně v Praze, bylo mi jí líto. 

Několik zeber, pár klokanů, i dalších, ale všichni, dle mého mínění, v miniaturním prostoru.

    Za mě tedy tato zoo ne, ale zase ne druhou stranu, je můj pocit v zologajdě takřka vždy. Můj klasicky ambivalentní pocit. Trochu tam chodíme rádi, většinou tedy kvůli dětem, ale trochu si s tím nevím rady a je mi těch zvířat většinou líto. 

 Chci ale věřit, že se všemi zoo spolupracují odborníci a těm zvířatům poskytují, co potřebují. 

Tedy i tady.

 Ale tuším, že přesvědčuji sama sebe.

Z dalších zvířat jsme viděli nějaké žabičky, několik želv, lenochoda. 

Pak nějaké domácí tvory, kozy, kočky a tak nějak. 

A to bylo vše. 

Procházka nic moc, stínu se nám jako návštěvníkům také moc nenabízelo, takže nakonec vlastně díky bohu za ty všechny stánky s občerstvením:-)

Chci to svádět na to pekelné horko, že nic moc tedy, ale myslím, že znovu už sem nepůjdeme.  V našem pomyslném žebříčku navštívených zahrad je zatím někde na chvostu. I když, všichni mají dostat druhou šanci, tak třeba někdy v zimě:-)