neděle 31. srpna 2014

Dvorní šašek a čarodějnice



  Příběh, který napsal německý autor Siegried Obermeier. Mám ho docela ráda, byť některé jeho knihy mě nezaujaly. Jiné zase převelice, proto jsem byla na jeho další příběh docela zvědavá. Zejména, když jsem si všimla, že část děje se odehrává v Praze v době Václava IV.
Nu, dočkala jsem se několika překvapení. Nejdříve mě šokovalo, že pan Obermeier už nežije. Obálka knihy praví, že zemřel v roce 2010, což jsem nějak nezaregistrovala. Tak to je první smutné překvapení. Druhé, to už je spíš čtenářsko -historické rozladění, je, že si tedy v reáliích o době Václava IV. dost vymýšlí…
Ale je to Němec, tedy je asi pochopitelné, že české dějiny jsou pro něj sekundární, neřku-li terciální. Asi zase nedovedeme přesně posoudit, jak moc si vymýšlí i v detailech německé historie.

Příběh jako takový ovšem patří k těm jeho lepším (tedy z mého úhlu pohledu). Těm čtivým. Mně se četl hezky, zaujal i poučil. Připomíná příběh krásné lazebnice Anežky Bernauerové, která se stala obětí ve sporu mocných. Zamiloval se do ní bavorský princ Albrecht III., jehož otec si ovšem přál úplně jiný sňatek. Proto docílil jejího obvinění z čarodějnictví a Anežka byla jako čarodějnice utopena v Dunaji. Aktivně se na tom podílel i vypravěč knihy, hrbatý přítel prince Albrechta, dvorní šašek a jeho bratr po mléku. Prostě někteří hrbáči, byť se tváří přátelsky, jsou pěkní mizerové. A nemusí to být jen v románu. Hrbáč Paula Févala je asi čestnou výjimkou. Tento hrbáč si ale uměl svoje zlo pěkně omluvit, takže jediný, kdo na jeho zášť doplatil, byla opravdu krásná a nešťastná lazebnice Anežka. Hezky to napsal, pan Obermeier. Škoda, že už toho nenapíše více. 

Žádné komentáře:

Okomentovat