Noc kostelů

Noc kostelů je ojedinělou příležitostí i pro takové neznabohy jako jsem já proniknout do míst, kam běžně nechodím. Letošní noc navíc poskytla vítanou příležitost uniknout z epicentra dění, jelikož díky fotbalu Letná opět připomíná válečnou zónu. V ulicích viditelně víc policistů, kolem davy řvoucích šílenců, většinou úchylně pomalovaných fotbalovými symboly a bohužel i českými vlajkamiL, nad hlavou stejně řvoucí helikoptéra. Tudíž únik do kostelního ticha je takřka balzám na duši.  Na sedmičce máme kostel svatého Antonína Paduánského, tudíž se přímo nabízelo vyrazit tam. Lidí tu bylo kupodivu hodně, ale to ticho. Báječné. A prohlížet si tady betlém jindy než o Vánocích také není k zahození. V rámci celé akce byla zpřístupněna i věž, ale obří a takřka nepohybující se fronta mě samozřejmě odradila. Ale při potulce kolem jsem nakoukla i do Husova sboru, kde jsem tedy opravdu ještě nikdy nebyla. Lidí tady bylo výrazně méně a atmosféra takřka tajemná. Nakoukla jsem i do kolumbária, které tady působí skoro mysticky. Nebyly to samozřejmě jediné dva kostely, které se otevíraly v rámci této zajímavé akce, ale pro páteční večer to bylo tak akorát. Poměrně neobvyklé zakončení rušného týdne. A to ticho.!!! Asi začnu do kostela chodit častějiJ