Vy mně taky!

Často mám podobnou repliku na jazyku, jako kantorka si ale musím dávat pozor na to, co vypustím z pusy. Často se i dobře míněné věty vracejí jako bumerang, a což teprve takové jadrné odseknutí. A tak mě potěšila knihovna, moje vlastní, kde na mě vykouklo několik Žáčků. Důsledně píši velké Ž, protože několik žáčků ještě v neděli by mě asi spolehlivě přivedlo k četbě hororu. Zatímco Jiří Žáček mě svými aforismy a sarkasmy příjemně naladil na příští pracovní týden. Mám ráda poezii - sedím si v houpacím křesle, popíjím víno, tichá hudba a čtu si. Na nedělní odpoledne jako stvořené. Dnes jsem ale trochu rozjuchaná po včerejšku, a tak to chtělo něco odlehčeného, pěkně od podlahy, trochu jadrného. Prostě Žáčka. Třeba: Někdo žije kopretinou, někdo je zas na růže. Někdo je hňup vlastní vinou, někdo za to nemůže………Ideální trénink před pondělním ránem. Nebo takové: Mahuleno, Mahuleno, ty máš doma nahuleno. Dokonce i na dvorku, cítím páchnout machorku…..jistě do školy jako dělané:-)
   Baví mě i Negalantní kuplet o posledním zvonění: Roky nám letí- pánbů s námi, jako když práskne do koní. Co člověk zmeškal, milé dámy, sotvakdo ještě dohoní. Co bylo k smíchu, dnes už tíží, radosti mění pořadí. Jako by člověk cloumal mříží. A nikomu to nevadí. Přibývá vrásek, vadne kůže. Už je čas šetřit na věnce. Vzdejte to, už vám nepomůže kvartální změna milence…..a tak dále. Nechci tady rozhodně opisovat celou jeho knížku, spíš ji mohu doporučit- odpoledne, ke kafíčku, krátký relax. Na závěr ještě několik aforismů:
V příliš vysoké koncentraci i blbost hrozí explozí.
Blbost je absolutní polyglot, umí mluvit všemi jazyky světa.
A na úplný konec:
 Všichni víme jak vychovávat cizí děti.

                                        Tak s tím jdu zítra do práce:-)