středa 1. září 2010

Pohřeb prvního září

   První září je den, který většinou bývá trochu odlišný od ostatních. A ve škole má samozřejmě ještě trochu slavnostnější příchuť. Zejména pro všechny první (a někdy i poslední) ročníky. Je to setkání po létě a i ti zarytí odpůrci školních lavic většinou přijdou prvního docela rádi. Uvidíme se, pohovoříme a pak se rozejdeme užít si poslední zbytečky volna. I letos to tak bylo, ovšem jen dopoledne. Děti milé, usměvavé, odpočaté po prázdninách. Kéž by jim to vydrželo. :-)
   Odpoledne mě čekalo setkání velmi smutné. Pohřeb dívenky, o které jsem psala před nedávnem. Kostel svatého Salvátora u Karlova mostu byl plný. Julii měl každý rád. A v osmadvaceti je na odchod příliš brzy. Démonický Tomáš Halík celebroval smuteční mši. A já jsem si říkala, že je něco špatně, když už chodím na pohřby svých studentů. Pravdou je, že mi církevní obřad útěchu nikdy nepřinese. Neumím se naladit na ty řeči o tom, že vlastně máme být rádi, že to dítě odevzdáváme do rukou božích, že je to svým způsobem svátek. Vím, že věřící to mají jinak, samozřejmě to respektuji, já to ale vidím, že odešel mladý člověk a to je prostě bolest. A velký smutek.
   A tak měl ten dnešní den dvě odlišné tváře, jednu světlou, plnou naděje. Druhou tmavou, plnou definitivního smutku. Prostě život:-(

4 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Jitko,omlouvám se.Nenapadlo mě co se pod názvem skrývá.Prosím o smáznutí mého prvního a nevhodného komentu!
    Co se týče smrti mladého člověka..nevnímám to jako radost,že mladého člověka"odevzdáváme do rukou božích".Nerozumím tomu.Sice se nerozčiluju ani se s Bohem o tom nepřu,ale radost tu fakt necítím...Před 2lety zemřela na zákeřnou a hnusnou rakovinu má kamarádka,zůstala tu její dcerka,která šla pár dní po pohřbu do 1třídy:-(.A její,malé otec,se o ní nestará ani neplatí.Malá žije s prarodiči.

    OdpovědětVymazat
  3. Miško, já se na Vás vůbec nezlobím, nemohla jste tušit, co tam napíšu, já jen nestíhala a chtěla to dopsat později. Vůbec se nemusíte omlouvat.
    Jsou to smutné příběhy.

    OdpovědětVymazat
  4. No taky tomu nerozumím, ani trochu:-((

    OdpovědětVymazat