Muzejní noc

.....patří k mým oblíbeným akcím, i když…
    Pamatuji si blahé paměti na její první ročník, kdy jsem s velkým nadšením pronikala do prostor, kam se běžně nepodívám. Noc tomu zajímavému putování dodávala zvláštní atmosféru a muzejní noc ve mně zanechala hlubokou stopu. O rok později se situace opakovala, přestože lidí přibylo. A jelikož jich přibývá takřka geometrickou řadou, stává se z muzejní noci masová záležitost a ty já tedy moc nemusím. Když mě během jedné akce smýkal proud kultury chtivých lidí do přecpaného autobusu, který měl lidi v sardinkové podobě přemístit k jiné přecpané lokalitě, s lítostí jsem dala této zajímavé akci sbohem. Nicméně ji vždycky pozorně sleduji, zajímá mě, která muzea se zapojují, co je tam možné vidět. Jenže přímá úměra praví, že čím atraktivnější expozice tím větší davová tlačenice. Letos by mě asi lákalo Muzeum Policie, kde byly avizovány zajímavé akce s hasiči a kriminalisty, ale harcovat se přes půl Prahy a stát tam v davu nadšenců na jedné noze a ještě ne svojí, mě odradilo. Nicméně jsem neodolala a zkusila alespoň Zemědělské muzeum. To mám u nosu, a když propadnu depresi z narvaného prostoru, mohu se snadno proboxovat domů. Vzhledem k tomu, že opravdu nejsem žádný zemědělec a do polních a jím podobným pracím se rozhodně aktivně nezapojují (moje okolí jistě potvrdí) je návštěva Zemědělského muzea docela paradoxem. Ale na Letné nic jiného není, protože Technické je už léta zavřené. A ejhle, Zemědělské bylo docela zajímavé, i když někdy žasnu, co všechno může být muzejní atrakcí. Oveček stojících v miniaturní ohrádce a obklopené davem lidí, mi tedy bylo docela líto. Traktory mě zase, pravda moc nezaujaly, ale zase tam probíhala ochutnávka moravských vín a to je moje oblíbená atrakce. A samozřejmě jsem si nějaké výdobytky přinesla domů. Leitmotivem muzea byl knedlík a víno, přičemž knedlíkovou ochutnávku jsem vynechala. Výborná byla dřevěná sekce, tedy přesněji řečeno část výstavy věnovaná dřevu. To mě nadchlo úplně stejně, jako pobavilo, že za atrakci zde bylo nabízeno i opékání buřtů. Jo, uprostřed Prahy lze udělat atrakci takřka z čehokoliv.

Kolem muzea jezdila autobusová linka, a jelikož jsem překvapivě narazila na poloprázdný autobus, dostala jsem se ještě do Muzea MHD a Muzea populární hudby. Ovšem s přibývajícím večerem houstl dav a tak bylo načase zamířit do domácího klidu. Aktivně jsem tedy prožila spíš muzejní večer než noc, ale překvapivě šlo o zážitek zajímavý a inspirativní....