Umění, kterému nikdo nerozumí

 Mám ráda výtvarné umění, ale nad některými výtvory současností mnohdy zůstávám v rozpacích. Snažím se pochopit a porozumět, ale ne vždycky to jde. 

Nedávná detektivní četba, Mimo obraz, mě navedla na knihu, Umění, kterému nikdo nerozumí. 

Tak jsem neváhala a s chutí do ní. Šla sehnat, takže nebylo nutné snahu pochopit nepochopitelné odkládat. 

A fakt to stojí za to. Je to zajímavé, čtivé. Místy pořád nechápu, ale otevírá to nečekané úhly pohledu. Ostatně, podtitul knížky praví, že jde o historky z podsvětí výtvarné kultury. 

Je to o tom, a teď cituji z obálky, že často se naše navyklé vnímání ostře střetně s uměleckou výpovědí. 

A kuriozní situace, k nimž v takových případech došlo, mají obrovskou výpovědní hodnotu. Lze se díky tomu nově podívat nejen na umění, ale i na nás. / konec citace/

 A tak si přečteme příběhy, kdy uklízečka v galerii vyhodila něco, co považovala za nepořádek. A ejhle, on to byl exponát, tedy umění.

Nejde jen o historiky ze zahraničí, i u nás máme takové příběhy netradičního umění. 

Někdo se diví, jiný žasne, někdo odsuzuje, jiný moralizuje. Mnozí nerozumíme

Pokud ale máte to výtvarno rádi a baví vás a zajímá, pak určitě pochopit chcete. Alespoň trochu. 

Pak je tady tato kniha naprosto ideální. 

Rozumím a vnímám daleko víc. 

I když něco pořád nechápu. Ale tam je asi problém, že chápat nechci. 

Ale to už je zase jiný příběh. Kupříkladu ten, o nahé učitelce na zahradě AVU. Tady asi žádný návod k pochopení nenajdu. ale člověk nikdy neví.

Množina umění, kterému nikdo nerozumí, je totiž dost velká. A asi i proměnlivá