A Ludvík Vaculík. Obé v našem veřejném prostoru výrazně
chybí. Dva tisíce slov již docela dlouho, pan Vaculík od soboty. Je to velká
ztráta pro českou literaturu. Nebo pro sloupky v Lidovkách, které vždycky
trefily hřebíček na hlavičku. Pana Vaculíka jsem často potkávala na Letné. Už
tomu tak nebude. Horký víkend měl své stíny. Pravda, věk to byl požehnaný, leč
i tak. Je to symbol…
A odcházeníL
Díky Jitko za vzpominku. Taky jsem na nej vzpominala, kdyz jsem cetla jeho posledni sloupek v LN, ktery si pripravil davno predem. Setkala jsem se s nim osobne na jedne velmi mile akci. Byl obycejny, lidsky, velmi pokorny.
OdpovědětVymazat