pátek 12. června 2015

Ty ale blbě vypadáš....

Češi jsou národ liberální a tolerantní. Skoro nic neřeší, pokud nepočítáme tradiční nadávání v hospodě, je jim v podstatě takřka všechno fuk. Možná i proto mnohým lidem chybí některé zásadní komunikační vlastnosti. Přesněji řečeno, schází tady takt. Od revoluce se sice už národ naučil, že se neptáme na výši příjmu, věk či náboženské vyznání. Přesto jsou vám lidé schopni vpálit do očí takové dotazy, že kolikrát valíte oči. Všímám si toho vždycky, když přijde řeč na stav vizáže. Mnozí jsou schopni naprosto bezelstně vyrukovat s dotazy typu:
 „Vypadáš nemocně“,
„Neměla bys uvažovat o plastice?“ či třeba: „Máš tu paruku kvůli chemoterapii?“
Je to někdy docela napínavé sledovat, kam až dotazující, který zjevně nikdy nezaslechl slovo takt, je schopen dojít. Napínavá je
 i reakce zpovídaného subjektu, protože ne každý je schopen ovládnout svoji mimiku. Třeba v okamžiku, kdy se vás kdosi hlasitě zvídavě vyptává, zda je vám manžel pořád nevěrný či zda se ty vaše hemoroidy už trochu zlepšily.
Někdy ale situace tolik humorné nejsou. Nejspíš pod vlivem jakéhosi globálního uvolnění totiž taktu ubývá, protože se objevují lidé, kteří svou neomalenost už ani neskrývají. Jejich okolí potom bledne, rudne či zelená a je zřejmé, že namísto nějakého typického small talking, který by měl nastat, přichází trapas či situace jako vystřižená z béčkového filmu.
Problém je v tom, že se neomalenost či nedostatek taktu stávají takřka normou. Jako by byla chyba přemýšlet o tom, co vůbec vypustíme z úst. Autocenzura by na rozdíl od té velké, opravdové cenzury, existovat měla.
Možná právě její ilegalita je ale tím pravým důvodem, proč se v našich krajích ujaly buranské mravy.
Každý prostě mluví, jak mu "zobák narost". Občas si představuji, co bude, až devalvace ještě víc postoupí a slova jako bonton, mrav či takt se definitivně ocitnou na indexu?
V podstatě pevně věřím, že se toho s jasnou hlavou nedožiji. Ale když ano, asi pak to jistě nebude nic příjemného.
   Možná, že je na čase, aby se nad tím někdo seriózně zamyslel. Mohlo by jít o zajímavé téma nějaké disertační práce. Třeba pod názvem: „Jak nepůsobit jako slon v porcelánu“ či „Na co se mohu zeptat a nač raději ne?“
Nechť se někdo zamyslí nad tím, proč někdo je schopen neomaleně komentovat cokoli, bez ohledu na to, zda se to hodí či ne. A dá se to nějak zlepšit?
Pravda, s tím zlepšením moc optimistická nejsem. Stačí, když třeba zahlédnu reklamu na televizní reality show, která může být klasickým příkladem absolutní absence veškerého taktu. Dovolená v protektorátu sice hýbe zahraničními médii, leč u nás to nikdo neřeší. Rozbor dělat nebudu, jen se mi to nádherně hodí. Jako ukázka toho, že když neexistuje takt a nějaká úcta ve veřejném prostoru, těžko ji hledat i jinde. A potvrzení výchozí premisy, že Češi jsou extrémně tolerantní a liberální.

Otázka je, kdy podobný přístup přechází v lhostejnost.  Nevzdělanost a nevychovanost. A to už nemluvím o  nějaké show, to už myslím všeobecně….

Žádné komentáře:

Okomentovat