Je prostě neoddiskutovatelným faktem, že se často dělají psí
kusy, aby se klasická hudba přiblížila masám a ztratila punc něčeho výlučného.
Proto zpívají tři tenoři na fotbalových stadionech, někteří houslisté hrají v netradičních
oblecích či s mladistvou pokrývkou hlavy, aby to bylo hrozně cool,
propojuje se klasika s avantgardou, hraje se venku, v oblacích či na
hokejových stadionech….
Jinak to už asi nejde a i přesto, že některé aktivity ve mně
budí rozpaky, něco se naopak velmi daří a pokud přitáhne víc lidí do
koncertních sálů, asi je to dobrá cesta. Vivaldianno je jedna z nich. Z klasické
hudby je show v O2 aréně, což samo o sobě by mělo být odrazující. Monstrakce na
hokejovém stadionu mě většinou spíš spolehlivě odradí. Nicméně tentokrát jsem
to zkusila a dobře jsem udělala. Ovšem jen kvůli té muzice.Ta hudba se tady nejen neztratí, ale i
nádherně vyzní. A show je kupodivu opravdu úžasná, je to asi opravdu cesta, jak
protlačit klasiku k uším širší veřejnosti. Jaroslav Svěcený je jí myslím
(doufám) dostatečně znám, on je také duší celého projektu. Následuje
famózní Američanka s čínskými kořeny, která bravurně ovládá violoncello a
našeho Dvořáka:-).
Nejmladší účastník projektu je čínský houslista, který prý už v pěti letech
vyhrál nějakou mezinárodní hudební soutěž. Nu, tentokrát onemocněl a místo něho zaskočila Julie Svěcená.
Krom skvělé hudby a světelných efektů se mluvilo, krásně ožil příběh Antonia Vivaldiho(už jsem o něm také psala) a vůbec jsme se dozvěděli řadu hudebních zajímavostí. Projekt Vivaldianno se opravdu povedl. A navíc, pohladí po duši, ta hudba je opravdový zážitek:-).
To prostředí ale zůstává degradující. Navíc mnozí lidé se sem hromadně plouží i po začátku, jsou to fakt masy. Do toho kelímkové pivo, takže mnozí pořád courají na toaletu, většina jich koncert natáčí, takže tam pořád blikají telefony či tablety. Ba jsou i tací, co smskují během koncertu. Když se pak ve finále někteří zvedli k potlesku ve stoje, tak jiní to zase pochopili jako signál k úprku, aby byli co nejdřív na tramvaji či v autě.....
Nu, jak říkám, prostředí degradující, ale hudba a výkony opravdu skvělé. A nabíjející.
Krom skvělé hudby a světelných efektů se mluvilo, krásně ožil příběh Antonia Vivaldiho(už jsem o něm také psala) a vůbec jsme se dozvěděli řadu hudebních zajímavostí. Projekt Vivaldianno se opravdu povedl. A navíc, pohladí po duši, ta hudba je opravdový zážitek:-).
To prostředí ale zůstává degradující. Navíc mnozí lidé se sem hromadně plouží i po začátku, jsou to fakt masy. Do toho kelímkové pivo, takže mnozí pořád courají na toaletu, většina jich koncert natáčí, takže tam pořád blikají telefony či tablety. Ba jsou i tací, co smskují během koncertu. Když se pak ve finále někteří zvedli k potlesku ve stoje, tak jiní to zase pochopili jako signál k úprku, aby byli co nejdřív na tramvaji či v autě.....
Nu, jak říkám, prostředí degradující, ale hudba a výkony opravdu skvělé. A nabíjející.
Žádné komentáře:
Okomentovat