pondělí 20. srpna 2012

Konec

Jakmile to přijde, je jasné, že konec je na dohled,“ říkávala kdysi jedna moje starší kolegyně a já dlouho nevěděla, jak je to možné.
Myslela tím sny o škole, které se objevují někdy začátkem srpna, aby signalizovaly nelítostný konec prázdnin.
Dlouho mě nic podobného netrápilo, ale v posledních několika letech jsem dobře pochopila, co tím myslela.  Mám je taky!
A tak už vysvětluji, zkouším, opakuji. A budím se z toho hrůzou. To snad je ještě brzy.  Zjevně neníJ. S odstupem času mám vtíravý pocit, že jde skutečně o opravdový konec léta.  Zbývá už jen pár dnů a bude třeba znovu nastoupit do procesu. Zatím ještě bez dětí, ale minimálně repetenti už dorazí, takže vlastně škola se vším všudy.
Nikdy jsem úplně nepochopila, proč ty prázdniny tak strašně letí. Fakt, že jste na opačné straně barikády, na tom vůbec nic nemění.
Tahle věc je rok od roku markantnější. Je to prostě přímá úměra, čím jste starší, tím jsou prázdniny kratší a tím méně si odpočinete. Občas mě napadá, jestli by nebylo lepší ty dva letní měsíce rozdělit na vícero volných etap. Klidně bych pracovala už od půlky srpna a místo toho si bez problémů v lednu vyjela na hory. Nebo v září vycachtat se k moři. Můžeme být rádi za dva měsíce prázdnin? Všichni nám je závidí a předhazují, ale ono to zas taková výhra není.  Občas mě napadá, že je to spíš danajský dar. Na dovolenou musíme ve špičce turistické sezóny, zatímco v poklidných podzimních dnech, kdy je třeba u moře krásně, už zase musíme zařezávat. Povinně, samozřejmě. Popravdě řečeno, ono se vlastně o žádnou dovolenou nejedná, je to povinně nařízené volno.
Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuji, naopak, vypisuji se ze splínu, že to volno už pomalu končí, neb, jak jsem psala, již v noci píšu písemky a zkoušímL, což je děsivé, ale je to tak. Ještě mnohem horší jsou pedagogické porady, ty jsou ve snu snad ještě děsivější než v reálu. Podvědomí prostě pracuje na plné obrátky. Možná, kdyby to volno bylo na víc kusů, k podobným zrůdnostem by nedocházelo. I když, u kantorů jeden nikdy neví. Díky bohu netrpím podobnou schizofrenií během dne. A občasná noční můra se dá vydržet, nebo přebít práškem na spaní. A ty zbývající dny volna si pak náležitě užít.
I když škola je už všudypřítomná, stačí vkročit do obchodu….
                                  

5 komentářů:

  1. Dôverne poznám, aj mne sa už začalo snívať, zatiaľ o porade, a keďže ma čaká s veľkou pravdepodobnosťou nepríjemný stret s jednou kolegyňou, tak sa teším aj neteším zároveň.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejsem pedagog, ale prázdniny mi utíkají, možná ještě rychleji, než, když jsem byla školou povinná:-( Miluji, ten zpomalený, prázdninový rytmus zeměkoule!

    OdpovědětVymazat
  3. Těším se, až začne škola. Nestrukturovaný čas mým autistům moc nesvědčí.

    OdpovědětVymazat
  4. Já tedy mám s těmi dlouhými prázdninami problém a jsem z těch , co by potřebovala oddych v poločase. Tělo stejně zastávkuje a minimálně na týden během února pravidelně odcházím domů se léčit.
    Jinak co se týká délky prázdnin, ty letní pro mne byli krátké vždy...:-)))
    Užijte si ten zbytek léta, naše prázdninové dny zakončujeme pravidelně na zdejší Zeměživitelce, srdečně jste zvaná-zážitek to bude jistě silný...:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jejda, to mne nenapadlo.
    Svého času se mi zdávalo o maturitě a byl jsem z toho celkem otrávený. A vám, pedagogům, se vlastně zdá o škole celý život. Hrůza a děs. Nezbývá než se těšit na další prázdniny. :)

    OdpovědětVymazat