pondělí 3. ledna 2011

Televizní okénko

Nekoukám často na televizi, ale čas od času to na mě přijde. Letos, respektive loni, ta doba přišla o svátcích. Snad proto, že mi bolavá záda neumožňovala moc jiných aktivit, měla přijít na řadu televizní obrazovka. Ukázalo se, že to nebyla dobrá volba. Hned zpočátku mě spolehlivě odradily trapné reklamy vtíravě naskakující chvíli co chvíli. Výběr z programové nabídky byl tak chudý, že jsem se musela ujistit, zda je opravdu čas sváteční, kdy má být na obrazovce to nejlepší, čím naše televize disponují. No potěš pán bůh, pak bych nechtěla vidět ten všední program.
„Je něco v televizi?“ zaznělo během silvestrovského odpoledne. Otázka mi připadala nelogická. „Televize přece hraje non stop?“
  Byla jsem poučena, že to sice ano, ale zajímavý pořad abys pohledal. Nu, jala jsem se hledat a musela jsem uznat, že oponent má svatou pravdu.
Chtěla jsem vědět, kam tedy plynou televizní poplatky a narazila na výzvu v Reflexu, která chce zrušit ČT. To by stálo za úvahu. Obří moloch Kavčích hor je jen pozůstatek bývalého režimu a pan ředitel si tam hraje na všemocného pána boha za veřejnoprávní peníze.
Já bych asi šla ještě dál, zrušila bych televizi jako takovou. Proč? Aby zbytečně nepolykala předraženou energii.
Chtěla jsem se informovat, jestli se vůbec někdo na televizi dívá. Mohla by to být zajímavá debata, ale nebyl pro ni dostatek oponentů. Zrušit jsem ji chtěla jen já.
„Co zprávy?“ syknul na mě televizní přívrženec. Na moji informaci, že stačí internet a vůbec, zprávy je v rámci zachování duševního zdraví raději nesledovat, koukal značně nedůvěřivě.
Pochopila jsem, že pro některé jedince má televizní obrazovka pořád nějaké magické kouzlo. Suplují jakési imaginární spojení se světem.
Dá se to pochopit u lidí z nějakého důvodu uvězněných ve svém domově ( o vězních jako takových nemluvím).
Ovšem když se v roli nechtěného vězně díky zádům dostávám i já, zjišťuji, že pak je to za trest. To už není koukatelné, vůbec nikde. Komerční televize jsou jen reklamy,sem tam proložené kouskem filmu, což má k nějakému zážitku pěkně daleko. A to nemluvím o tom, jaké blbosti se na těch obrazovkách objevují. A na veřejnoprávní jsou sice reklamy mezi filmy, (ač slovo film je asi silné- filmy se tady neobjevují) tedy mezi pořady a jsou tak neskutečně natahované, že to vlastně vyjde nastejno. V našich televizích je tedy možné úplně všechno. Tedy kromě jediného – podívat se na kvalitní film nebo dokument.
Ne, že bych si stěžovala. Často na televizi nekoukám a s uzdravenými zády už vůbec ne. Jenom si myslím, že nutit někoho ze zákona platit poplatek za opakování sto let starých věcí a pouštění nových slátanin, je nemorální.

6 komentářů:

  1. jediné z čeho jsem nadšená jsou Četnické humoresky. Na Silvestra jsme televizi vynechali a ani nám nechyběla.

    OdpovědětVymazat
  2. Moje slova Jitko, my doma používáme TV akorát na přehrávání vybraných filmů, které si buď půjčíme, nebo stáhneme a poslední dobou malý kouká na krtka, také z DVD. Proč lidé, kteří TV mají, třeba k účelu jako máme my ,ale zásadně na nic jiného nekoukají musí platit stejně jako ti, kteří jí celý den nevypnou? Protože někdo ten monopol na Kavkách živit musí. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Vzpomínám na svátky trávené u západních sousedů a ujišťuji Vás, že by ste se stejně jako já z jejich pořadů osypala. Zejména ze silvestrovské TV veselice :o))) Nic tak nevkusného tady zaplať pánbůh nemáme!
    Jinak ale souhlasím, poplatky jsou i dle mého mínění nesmyslně drahé a na soukr.TV příliš reklam. Kvalitní pořad aby jeden pohledal. Bodlo by to, ležím s chřipkou

    OdpovědětVymazat
  4. Na TV opravdu závislá nejsem, ani neumím seriály vyjmenovat, natožpak abych je sledovala. Pořady, které -dle mého- stojí za vidění, obvykle začínají hooodně po půlnoci- jsem noční pták, ale i na mě je to tedy pozdě. Z ČT zmizelo vše, co za něco stálo. Dívat se na filmy na komerčních kanálech je o nervy- reklamy mě vytrhují z děje a film netrvá obvyklých 90minut, ale minimálně o 30víc. a poplatky...no to je téma k plamenné diskusi....
    Myslím, že ani v roce 2011 nezvýším sledovanost čehokoli :-( Někdy mám problém vybrat i něco k žehlení-tradičně skončím na ČT24.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo..ještě že to taky moc nesleduju...soudím,že jest to jediný přístroj v domácnosti, jehož porucha by mě nenaplnila panikou a obsedantní potřebou okamžitě volat opraváře:-)

    OdpovědětVymazat
  6. My televizi nemáme :-) Když jsme původní televizi po roce, kdy jen tak stála zapli (před více než pěti lety), či spíše se o to pokusili, tak jsme zjistili, že nefunguje. Sice prvotní nápad a popud byl, že tedy koupíme novou, ale pak jsme se zarazili, že když jsme ji nepotřebovali rok, tak k čemu bychom ji potřebovali teď najednou, když jsou hezčí i rozumnější způsoby, jak využít obytný prostor a neudělali jsme to. Když příbuzenstvo zjistilo, že nemáme televizi, pojali nás za velmi sociálně slabé a začali nám nabízet svoje TV, když si pořizovali nové. (Až se divím, jak často.) Teprve po čtvrtém či pátém našem slušném odmítnutí se přestali snažit, abychom nebyli o televizi ochuzeni a pochopili, že o ni opravdu nestojíme.

    Když se chceme podívat na film, koukáme na počítači na koupené nebo půjčené CD a DVD dle našeho výběru a času, ne kdo nám kdy co naservíruje. Val na pohádky a svoje milované přírodopisné filmy taky kouká na DVD puštěném na počítači nebo na internetu.

    Co se týče zpráv - souhlasím s vámi. Stačí internet, a v zájmu zachování pevných nervů raději ani to ne.

    OdpovědětVymazat