Labužník nebo mlsoun?

   Kladu si tuto otázku, když pozoruji Zachariášovu vybíravost. Krmen je, myslím, dobře. Vybranými granulemi, ale samozřejmě k tomu dostává i maso a další dobroty. Nechat ho jen na granulích nedokážu. Představuji si, že je to stejné, jako bych já zůstala jen na cereáliích a to je dost strašná představa. Nicméně, Zachariáš si stejně o všem rozhodne sám. Je to jediný pes, kterého znám, který umí okázale pohrdnout salámem, šunkou, ba i kuřecím stehnem. Prostě pohrdavě odfrkne a odkráčí. Zrovna nemá chuť. Dnes ráno k snídani jsem mu nabízela kus kvalitní šunky, i má dieta si totiž žádá své. Odmítl. A to jsem mu jí strčila až pod nos:-) Asi je se mnou solidární a drží dietu rovněž. Jiné psíky lze třeba potěšit piškotem, ten by ovšem Zachariáš nevzal do huby ani za zlaté tele. Piškotová odměna se u nás nekoná. Je to prostě labužník, vybírá si, co bude mlsat. Ovšem na druhé straně, když přijedeme na venkov, drze zaběhne do výběhu k vlčákovi, vyštěká ho ven a hltavě ochutnává jeho potravu. Tedy něco, kde se vyskytuje třeba i kus chleba, protože tento vlčák nepohrdne ničím. Je slušně vychovaný a jí, co dostane:-)Představa, že něco podobného servíruju Zachariášovi doma, tak drží protestní hladovku. A tady najednou jeho vybíravost mizí. Takže asi ani labužník ani mlsoun. Prostě komediant. Nebo paličatý jezevčík. Prostě musí být po jeho:-)