pátek 10. prosince 2010

Fastum gel

Zdá se, že si ten můj anděl strážný fakt vzal adventní dovolenou. Pro zpestření života mě skolila bolest zad. A to tak, že velmi, ne nějaké běžné pobolívání, které mě provází už takřka každodenně. Tentokrát jde o bolest, díky které se nemohu zvednout ze židle, natož třeba z postele. Asi mě navštívilo stáří a to přesto, že ho nikdo nezval. Šlo to tak daleko, že jsem nemohla absolvovat pracovní proces a musela vyhledat lékaře. Zdá se, že to bude na dlouho. Moudré rady, jako je vyhnout se stresu a být v klidu asi nebudu moci stoprocentně aplikovat. I když nyní, když mým jediným pohybem je horizontální poloha, v klidu vlastně jsem. Když jeden z ničeho nic nemůže chodit, trochu se zklidní:-)
Zírám u toho na televizi a podle reklam bych už měla být dávno zdravá. Všechny zázračné (a pěkně drahé) prostředky, které tam nabízejí a po kterých všichni vyskočí jako srnka, jsem už vyzkoušela. Gely, masti, náplasti, léky a nic. Pořád ležím jako lazar. To by mělo přijít do reklamy, utratíte vše, co máte a nic. Leda tak utratit. Samu sebe, ranou z milosti, to by fungovalo okamžitě. Tak nezbývá, než vleže napjatě čekat, zda v pondělí bude v ordinaci paní doktorka, která dnes asi pekla vánoční cukroví, protože nebyla. Nikdo nevěděl proč. Nebo možná odešla pracovat do Německa.:-). Nicméně snad v pondělí tam někdo bude. A pak se asi uvidí. Do té doby tiše trpět. Asi s houserem:-) nebo co mě to potkalo. Neví to ani fyzioterapeut, který na mě pohlédl unaveným zrakem. Prý bez doktora nepozná nic.!!! Tak jsem se doploužila zpátky domů, a když ani číst nemůžu, ani psát pořádně ne, je to bída. Víkend se tedy nerýsuje v nejlepších barvách. Budu asi vymýšlet nové reklamy na bolest zad. Ty ovšem budou pěkně výživné:-)

4 komentáře:

  1. Podobné zážitky mám z před nedávna taky, i když je mi o pár let méně... U mě to byla krční páteř, která mi dělá potíže už od dětství. Po dvou týdnech, kdy jsem vyzkoušela všechno dostupné a možné i nemožné (i když bez reklam, neb televize před pár lety odešla a s mužem jsme usoudili, že jí nepotřebujeme, protože na ní stejně skoro nekoukáme, a tak novou kupovat nebudeme) a už jsem začala chápat sebevraždy z bolesti jsem se dobelhala ke svému praktickému doktorovi s vidinou, že snad mi pomůže. Třeba, že mě odešle k fyzioterapeutovi... Shlédnul mě (též) unaveným zrakem velmi zběžně a napsal mi Dolminu na bolest a Myolastan na uvolnění svalů, k čemuž jsem se sice stavěla značně skepticky, neb coby zastánce pokud možno pohybu jsem doufala v rehabilitaci, nicméně bolest byla taková, že jsem přijala i tohle... Zabralo to! A kupodivu dlouhodobě, protože i když jsem obé po dvou týdnech vysadila, bolesti se nevrátily - možná i proto, že když už záda díky oněm lékům se ozývala jen symbolicky, byla jsem schopná nějaké ty cviky na páteř cvičit a tak tomu pomoci.

    Držím palce, ať přežijete víkend a v pondělí vám doktorka pomůže.

    OdpovědětVymazat
  2. Snad Vás Jitko potěší cizí neštěstí, mne totiž bolí pekelně koleno, dokonce se mi zdá, že mám z toho křivou hnátu.Jsem na tom ale lépe než vy páč doktor byl přítomen a dokonce mě opíchal..když se mluví o stáří, představím si pana Kemra jak klepal na dveře Kocábovi "...jsem stáří, pozvi mne dál..." to mne zatím rozveseluje :o)
    Přeji ať je lépe, ať lúza bolavá vypadne !

    OdpovědětVymazat
  3. Pan Kemr a jeho stáří se mi také vtírá do podvědomí a to tak, že často. Více méně mě to také zatím rozveseluje:-). Cizí neštěstí mě ale netěší a doufám, že i Vaše koleno se umoudří. Dle rad Margit- děkuji- se pokouším cvičit a v kombinaci s léky,které mi prodali v lékárně (žel se mi po nich chce hodně spát) s tou lúzou bolavou bojuji. Jde to ztuha, ale snad vyhraju. Děkuji:-)

    OdpovědětVymazat