Drop-in

   Jelikož na stará kolena z nějakého rozmaru ještě znovu studuji, stává se mi čas od času, že víkend trávím na semináři filozofické fakulty. Jde o rozšiřující studium věnující se metodice prevence, jiným slovy potřebuji papír na to, že mohu s dětmi pracovat v protidrogové prevenci a zabránit tak rozvoji naší drogové scény. Jistě nejde jen o drogy, ale o i další nežádoucí jevy. Dříve se to nazývalo patologické jevy, což je ovšem nyní v politicky korektní mluvě zakázáno a tak se hovoří o společensky nepřijatelném chování. To je podobné, jako dříve běžně užívané LMD je nyní na indexu, smí se užívat pouze termín ADHD. A podobných jazykových korektur stejných jevů dnešek nabízí plno, nicméně pořád jde o jedno a totéž, a při včerejším semináři šlo o drogy. A s tím souvisela i návštěva Drop-inu. Ačkoliv samozřejmě o této organizaci vím, navštívila jsem ji včera poprvé. Takže jsme v mrazivém odpoledni proklouzali ulicí Karoliny Světlé a zabočili do malé vedlejší uličky, kde má tato nezisková organizace sídlo. Pro mě první překvapení, nevím, proč jsem předpokládala, že centrum je někde v Karlíně. Přivítal nás jakýsi vedoucí pracovník a uvedl nás dovnitř. Prošli jsme tedy místností plné narkomanů, kteří sem chodí do osvěžovny, ohřát se, popovídat, popít. Usadili se v zadní místnosti a jali se poslouchat přednášku. Přitom probíhal běžný denní provoz, takže tu byl docela šrumec, pořád někdo přicházel, odcházel, nosili se bedny se stříkačkami, zvonily telefony. Takže žádné akademické povídání, ale poněkud drsná praxe. Dozvěděla jsem se samozřejmě plno zajímavých věcí a některé z nich byly pro mě i novinkou. Nejvíc mě zaskočil metadon, který se dává závislým na heroinu. Předpokládala jsem, že je to něco, co jim má pomoci a že to snad i trochu léčí. Metadon je prý ovšem mnohem škodlivější než heroin a jeho jedinou devízou je, že je levný. No, to jsem zírala. Stejně tak i nad faktem, že vlastně nejde o zdraví těch závisláků, ale že hlavním smyslem je, aby byli schopni odvádět daně. Pokud makáš pro stát, ber si, co chceš. Nu, krapet jsem to zjednodušila, ale v podstatě to tak je. Stejně jako fakt, že heroin v čisté podobě je fajn, ovšem tady se nedá sehnat. Takže narkomani si kupují za drahé peníze drogu, kde je heroinu tak šest procent, zbytek je omítka, prášek do pečiva, jed na krysy a další ingredience. Pak mají všude ty abscesy a další viditelné stopy po své zálibě.

Až devět set stříkaček poskytne drop-in denně. A chybí místa, kde by si závislí mohli svobodně šlehnout. Když jsem to slyšela prvně, asi z určité předpojatosti jsem s tím nesouhlasila. Když nám ale vysvětlili, že by to bylo místo pro narkomany určené, nemuseli by si píchat někde na veřejných záchodcích či v metru, považuji to za velmi záslužnou snahu. Žel, naši politici jsou proti, takže nic podobného v nejbližší budoucnosti nehrozí, což je asi škoda. Nu a v podobné duchu probíhala celá včerejší akce. Prostor jsme v podvečer opustili opět přes místo plné narkomanů, což i přes veškeré mé osvícení působilo poněkud bizardně. Nejsem prostě zvyklá, že se tito lidé pohybují v mé těsné blízkosti, a že někteří opravdu vypadali jako pod vlivem. Ale nesoudím, nekritizuji, jen koukám. Nicméně i teď, po osvětě v Drop-inu, si myslím, že některé přednášky o drogách jsou prostě návodem k tomu to zkusit. Samotnou by mě to po některých informacích skoro lákalo a co pak děti v pubertě. Ovšem neinformovat je o tom je stejný problém, zkoušet to budou ze zvědavosti. Je to prostě oříšek. Jsem tedy zvědavá, zda mi to studium ve finále dá odpověď na otázku, jak správně o tom s dětmi mluvit. I když já osobně si myslím, a je to názor asi nepopulární, že to buď v sobě mám anebo nemám. Něco jako gen. A kdo to v sobě má, toho žádná osvěta nezastaví. Ovšem nemám to vědecky podložené a tak budu i nadále působit osvětově a preventivně.:-)