čtvrtek 29. července 2021

Na Václaváku


 Nedávná návštěva Národního muzea mě po delší době přivedla na Václavské náměstí. Kdysi tedy Koňský trh:-), což by dneska mohlo asociovat třeba auto trh? Či nějaký černý trh? Tak nějak totiž ten Václavák vypadá. Když tudy jen projíždím, či přestupuji z tramvaje na tramvaj, případně zaběhnu do nějaké kavárny, nezdá se mi tak odpudivý. Prostě nějaké místo s koněm uprostřed. U koně se všichni vyfotí a pak mizí někam do útrob předražených obchodů. Pohled od Muzea je ale jiný. A jak jsem tu dlouho nebyla, tak se mě to docela překvapilo. Jak je to náměstí fakt hnusný. Jiné slovo mě ani nenapadá. Od Muzea určitě. Je to shluk aut, nyní je tam i nějaký jeřáb, něco se staví. Do toho ti turisté, pravda není jich tolik, ale motají se mezi těmi auty, kontejnery a bůh ví ještě čím, že to vypadá dost bizarně.  Navzdory kovidové krizi v některých obchůdcích asijské provenience stále předraženo. Nevím, zda je to lakota nebo nějaká zásadovost, ale koupit si lahev vody za takřka devadesát korun pořád ještě nehodlám. Zejména, když vidím neochotu těch prodávajících. A i to, že se výpadek v prodeji ( ale to nejen tady) řeší hlavně zdražováním. Nu, ale to je jen detail dokreslující celý ten Václavák.  Takovou top " estetikou" je nekonečná fronta do Primarktu. V horkém upoceném dni, na špinavém žhnoucím asfaltu, u přeplněných odpadkových košů bez jakékoliv ladu to fakt není hezké centrum města. Asi proto sem skoro vůbec nechodím. Ale že je to tak nehezké, to mě pořád udivuje. Zvlášť, když si uvědomím, s jakou ideou kdysi vznikala budova Národního muzea. Jako že tady je krásný klid, hezké prostředí, prostor pro badatele jak dělaný....

Pro koho je prostředí na Václavském náměstí jako dělané dnes, to si tedy fakt nechci ani domýšlet. 



Žádné komentáře:

Okomentovat