Uchránit lidi od nákazy covidem se tedy v Česku moc nedařilo. Navzdory dlouhým a vyčerpávajícím uzávěrám u nás zemřelo mnoho tisíc lidí. Mnozí z nich naprosto zbytečně, nezbyl na ně ventilátor, báli se zavolat záchranku, někdo jejich potíže bagatelizoval... důvodů by se našly desítky.
K uctění památky zemřelých ve veřejném prostoru vznikla řada aktivit. Symbolických, připomínajících. Debatu vzbudily dvě z nich. Kříže na Staromáku a svíčky na Hradě. A vy, podle toho, ve které jste bublině, jednu adorujete a druhou zavrhujete. Rozhořel se spor, minimálně na sociálních sítích, která pieta je pietnější. Zda ta, která křídou počmárala Staromák, nebo ta, kde do pivních plastových kelímků umístili svíčky za cca 130 000, které ovšem plast logicky brzy pokroutily. Osobně mě tedy na první dobrou neuchvátil ani jeden způsob. Pak jsem ale došla na Staroměstské náměstí osobně a jeho atmosféra mě pohltila. Cítila jsem tu pietu. Kříže, v době mého příchodu už doplněné svíčkou či kytkou, svou úlohu splnily.
Svíčky z Hradu mám zprostředkovaně. Působí na mě lacině, ba až vulgárně. Navíc, kde udělali soudruzi z hradu chybu, když se jim plast pokroutil? Zažít osobně to nemohu. Na Hrad nejdu. Sice už odstranili barikády, ale rámy jsou tu pořád. A hradní pán jakbysmet. Tak nemohu posoudit, zda při živém kontaktu svíčka v plastovém kelímku působí pietně jako kříž na náměstí.
Co ale posoudit mohu, je míra nevkusu. V tomto případě obrovská. A také peníze. Pravda, částku mám z novinek.cz, ale asi bych jim i věřila. A ptám se, zda by nebylo víc pietní těch stotřtcet tisíc za svíčky v plastových kelímcích dát radši nějaké nemocnici?
Vím, že symboly mají svou úlohu, nelze vše počítat na peníze, ale v tomto plastovém případě bych snad o symbolice ani přemýšlet nechtěla.
A také vím, že je to moje bublina. A zajímalo by mě, zda by se našel někdo z opačného tábora, kdo by mě o smyslu hradní piety přesvědčil. Samozřejmě, smysluplně a slušně, vysvětlování slovníkem hradního pána odmítám.
Žádné komentáře:
Okomentovat