Vánoční veselí

Přejeme si veselé Vánoce. Často mě napadá proč? Vnímám je víc jako důvod ke zklidnění a rozjímání, ovšem všeobecně se jim přisuzuje veselost. Pravda, večerní procházka po Miladě Horákové to okamžitě vysvětlí. Ve všech zdejších barech panuje bujaré veselí, vánoční večírky jsou v plném proudu.  Účastnící, často s červenou vánoční čapkou na hlavě, tak jásavě čekají na Ježíška. I náš vánoční večírek byl veselý. Myslím nyní večírek se studenty, který je již naši každoroční tradicí. V demokratickém hlasování o restauraci zvítězilo Coloseum, kam jsme se společně vypravili. Posedět před vánočními prázdninami, popovídat, obdarovat se. Najít volnou restauraci nebylo jednoduché, ale se zálohou tisíc korun se to povedlo. Pravé veselí vypuklo, když nám tisícovku nechtěli vrátit. Prý nemáme potvrzení.  Vypadalo to, že tisíc korun propadne státu, ale vyjednáváním se nakonec povedlo docílit úspěchu a záloha byla vrácena. Mohli jsme tedy odejít. Při oblékání jsem zjistila, že se mi bunda vymáchala v misce s psí vodou, tedy jsem si oblékla bundu mokrou s tím, že ty tři stanice tramvají, které jsme původně chtěli jít pěšky, dojedu i v mokré bundě. Při čekání na tramvaj se mi pomalu promáčely i kalhoty, takže jsem vypadala jak brigádních od kapřích kádí, s mokrými kalhotami taškou plnou vánočních dárků, s kabelkou a psem. Přijela narvaná tramvaj. Nastoupíme a hledám, kde si cvaknu lístek. Vtom se ozve hlášení:“ S tím psem si postupte dopředu!“ Asi jsme nezvolili správné dveře, říkám si a prodíráme se celou tramvají až k viditelně nerudnému šoférovi. „Máte náhubek!“ Štěkl na mě. Chtěla jsem být vtipná a zeptat se, zda myslí mě či psa, ale jeho vulgární tón a otrávený výraz mě odradil. Slušně mu odvětím, že ne, ale pejsek je hodný a chceme jet jen kousek.

„Tak to vypadněte“, štěkl podruhé. To bylo dilema. Mám oplatit stejnou mincí, nenechám si přeci od takového hulváta podobné chování líbit, i když dle přepravního řádu měl jistě pravdu. Do toho se vložila narvaná tramvaj, že jim pejsek nevadí a ať jede.  Chlap se ale zabejčil, a že nepojede. Tak jsem radši vystoupila, zdržovat pražskou MHD zbytečnou hádkou se mi nechtělo.  Prostě řidič osmičky neměl svůj den. Další tramvaj nás bez problémů vzala a tak jsme z veselého vánočního dárku úspěšně dojeli domů. Nu, veselé Vánoce.  Už je mi to jasnéJ