pátek 18. května 2018

Marxistická osmička


Do systému našich letošních tragických osmiček by zcela jistě patřil i Karel Marx. V květnu, konkrétně pátého května, se připomínalo dvě stě let od jeho narození. Vzhledem k tomu, že v Hovorech cílíme víc na české a československé dějiny a času je málo, na Marxe nemáme prostor. Ale za přednášku by jistě stál, protože pokud hledáme kontroverzní témata, pak Marx je kontroverze sama. I když nevím, jak právě slovo kontroverzní zachycuje život a dílo tohoto německého filozofa, jehož dílo z devatenáctého století zničilo velkou část století dvacátého. A překvapivě je živé a aktuální dodnes, ač se to buď nezdá, nebo si to nechceme připustit. Čítaje s velkým odporem povinné marxistické traktáty v době své školní docházky, nedovedla jsem za pro mě tehdy nezáživným čtením vidět živého člověka. Prostě dvojice Marx-Engels, kterou nám tehdy tloukli do hlavy, byla jakési neživé zhmotnění něčeho, co nešlo pojmenovat. Přičemž Marx sám byl živý až až. Jeho životopisci ho dokonce charakterizují jako divokého. Arogantního a nadřazeného. Povýšeného vůči všem. Živě si představuji, jaký rozruch bych asi vyvolala, kdybych kdysi dávno, třeba ve své osmé třídě, v hodině dějepisu, takto interpretovala jeho životopis.:-).
 Dnes tyto atributy naopak znamenají, že díky mantře, že děti se mají ve škole hlavně bavit, existenci tohoto vousáče alespoň zaznamenají. Marx se narodil v Trevíru, zásadní pro něho ale byl Berlín a posléze Londýn. A Hegelova filozofie.
V Trevíru mu letos odhalili sochu, což tedy vzbudilo dost protichůdných emocí. Sama si nemyslím, že si sochu zaslouží, stejně jako tu obhajobu, že jeho myšlenky byly dobré, jen je někdo zneužil. Nebyly moc dobré, ani v samotném počátku. Na jejich vzniku mi přijde zajímavé (či spíš paradoxní) snad jen to, že bouřil proti boháčům a svoje aktivity si od „boháče“ Engelse nechal v klidu platit. Oni to tak někteří soudruzi prostě asi mají, že z cizího krev netečeJ. Každopádně, zajímalo by mě, jak to máte s Marxem vy?

Žádné komentáře:

Okomentovat