sobota 15. listopadu 2014

Protéza

Zubní péče je dnes na poměrně vysoké úrovni. Pravda, není sice nejlacinější, kdo chce, ten může do zubů investovat pěkné částky.  Samozřejmě, i přes pravidelnou prevenci se stane, že se ocitnete na zubařském křesle a nad vámi se tyčí pan doktor s vrtačkou. Dnes se laskavě vždycky zeptají, zda si člověk přeje injekci proti bolesti. Na to vždy odpovídám, že jako odchovanec socialistického zdravotnictví něco vydržím a tedy injekci nepožaduji. Pravda, pořád s trochou napětí očekávám, kdy začnu výskat bolestí jako kdysi v dobách normalizačních zubařů, leč dosud se tak nestalo. Zubní péče kráčí dopředu mílovými kroky.  Dopřát si lze i dentální hygienu, kterou bych definovala jako kosmetiku pro zuby. Trochu problém nastává, když si empatický lékař hodlá s vámi povídat a tváří se, že vašim neartikulovaným zvukům vypuštěných z vašich otevřených úst rozumí. To se pak cítím společensky kapku méněcenná, leč musím konstatovat, že díky tomu, že k zubaři v poslední době chodím převážně jen na prevenci, k podobným faux paus nedochází často. Nepotřebuji zatím ani protézy, jako maminka, která si po ztrátě druhého chrupu libovala s novou protézou. Konečně zas mohu mezi lidi, těšilo ji, leč i na protézu si musí člověk zvyknout. Z počátku trochu tlačila, proto si ji maminka při sledování televize na chvíli odložila. Sledujíce střídavě nekonečný seriál a spokojeného jezevčíka, který si cosi přežvykuje, roztržitě psíka hladí a chválí ho, jak je tichý a hodný. V tom někdo zvoní, patrně sousedka na kafe. Rychle, kde mám zuby? Z tácku vedle křesla záhadně zmizely. Intenzivní hledání přeruší další zvonek, nedá se nic dělat, návštěva se musí přijmout bezzubá. Po chvíli tedy hledají obě, marně. Až po chvíli si všimnou potměšilého jezevčíkova pohledu a pachatel je rázem na světě.  Zuby skočily v psích zubechJ. To tedy byla drahá chvilka nepozornosti. A ta ostuda, panu doktorovi vysvětlovat, co se se zubní protézou vlastně stalo. Od té doby neexistuje, aby se protéza odložila tam, kde není její místo. A zubní historka vstoupila do rodinných tradicJ.

1 komentář:

  1. To mi připomnělo příběh pradědečka, který vyhodil svůj chrup s ohryzkem z okna rychlíku:-))) No občas kapánek drahá legrace:-)

    OdpovědětVymazat