A budu vždycky lhát

(Catherine Sauvarová) 

Životopisná kniha nám přibližuje Vídeň na přelomu minulých dvou století, kde žili a pracovali umělci, jejichž jména s úctou skloňujeme dodnes. Alma Mahlerová si navíc vždy zakládala na tom, že se pohybovala v blízkosti výjimečných osobností. A tak jejím životem prošli tací velikáni, jako byl Gustav Klimt, Gustav Mahler, Walter Gropius či Oskar Kokoschka.  Příběh zachycuje nejen život rozporuplné ženy, která dožila své dny v New Yorku, ale i atmosféru doby a život i dílo oněch velkých mužů, kteří se v Almině životě pohybovali. Najít si k hlavní hrdince kladný vztah není tak úplně snadné.  Thomas Mann o ní s lehkým posměchem hovořil jako o „velké vdově“ a s tím se lze v podstatě ztotožnit. Poměrně agresivní kariéristka s velmi vlídným vztahem k alkoholu proti obětavé ženě, která se obětovala Mahlerovi, to je zásadní rozpor v obrazu vnímání této ženy. Musím přiznat, že se kloním víc k první charakteristice, byť nepopírám, že zajímavý osud zcela jistě prožila. Navíc, dobře se to čte, a pokud máte rádi Vídeň počátku století, rozhodně stojí za přečtení. A nemusíte být ani fanoušky kontroverzní Almy, což já tedy asi nejsem.