40 na krku

   Čtyřicítka nebývá zrovna označována jako rozpuk mládí. Pro někoho dokonce může být příčinou určité zasmušilosti, jak rychle to všechno letí. Ovšem pro instituci, tam je čtyřicet věk jak víno. A i když třeba budova zůstane ve svém architektonicky historickém obalu, protože tenkrát se ty školy prostě tak stavěly, vnitřek je úplně jinde. Tam ta čtyřicítka vůbec není znát. Nebo naopak je, protože dětské nemoci jsou odstraněny a vše nyní funguje jak má, jako hodinky. Setkání u čtyřicátého výročí vzniku bylo ukázkové a tak člověk mohl nostalgicky zavzpomínat na místa, kde kdysi takřka začínal. Ne sice před čtyřiceti lety, aby nedošlo k mýlceJ, ale kulaté už je to také. Ovšem dneska už je to úplně jiný svět, to ale není Nic nového pod sluncemJ. Je velmi milé zjištění,že se ještě někde ctí tradice, myslí na lidi, co už tady nejsou nebo prošli tímto ústavem, jsou už sice jinde, ale sem se rádi vrací. Příjemné je vidět ty lidi, zavzpomínat a naladit se do další etapy. Pěkné, takřka nostalgické to bylo. 
 Tak do další čtyřicítky vše nejlepšíJ