úterý 2. září 2014

Září

    Září si většina z nás logicky spojuje se školou. Jako bychom všichni, bez ohledu na věk a pracovní zařazení, najednou zase pocítili vůni ostře ořezaných tužek a radostně stísněné pocity prvního dne ve škole.
 Září ale přináší plno dalších zajímavostí, které by neměly uniknout naší pozornosti. V letošním roce jsou to zejména události, související se stoletým výročím Velké války. Určitě tedy stojí za to připomenout první bitvu na řece Marně. Její český název tak hezky souzní s událostmi, které následovaly. Všechno bylo marné. A trvalo to celé další čtyři dlouhé roky. Na Marně se zastavila německá ofenzíva a do té doby blesková válka se mění v onu zákopovou, typický symbol tehdejšího válečného utrpení.  Zákopy, bahno, krysy, zima, hlad….
Prostě všechno marné.
Němečtí vojáci se tehdy už viděli v Paříži, když se vzedmula vlna francouzského vlastenectví a Paříž si prostě uhájili. Ovšem cena byla víc než drahá.  Na obou stranách přišlo o život či svobodu celkem půl milionu vojáků. Za týden. Bitva probíhala od pátého září do dvanáctého, tedy nebyla tak dlouhá jako krvavá. Proslula i tím, že na bojiště jezdili francouzští vojáci taxíkem, přímo z Paříže. Německé vedení nakonec ztratilo hlavu, ustoupilo a válka se mění v nekonečné zákopové martýrium. O dva roky později, také v září, kdy se na zákopovém vedení války nezměnilo vůbec nic, je do bojů nasazen první tank. 15. září 1916 ho jako první použili Angličané.  Tank byl samozřejmě úplně jiný než dnes, nic tehdy také nerozhodl, ale stal se válečným symbolem. Jeho postupné zdokonalování pak vedlo k tomu, že se s tanky ve válce muselo hodně počítat. A začalo to také v září. Jak vidno, první podzimní měsíc je pro začátky opravdu symbolický. Abychom nezmiňovali jen ty tragické válečné začátky, je na místě připomenout i začátky v podobě narození. Řada našich velikánů patřila světlo světa právě v záři, namátkou připomenu jen ty nejslavnější. V rámci letošního roku České hudby nelze začít jinak než narozením Antonína Dvořáka, který se v řeznické rodině v  Nelahozevsi narodil 8. září.  I česká literatura získala v září významné přírůstky a to v osobnostech Otokara Březiny, Františka Hrubína, Ivana Diviše a hlavně pak nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, který přišel na svět 23. září 1901.
A na závěr, v rámci vyváženosti, nelze nepřipomenout našeho největšího běžce, kterým není nikdo jiný než slavný Emil Zátopek, který stejně jako jeho žena Dana slaví narozeniny 19. září.

Jak vidno, v září se tedy nejde jenom do školy či se neslaví svatý Václav s Ludmilou. Pozvolna nám končí léto, které se láme do barevného podzimu a spolu s tímto neměnným životaběhem si připomínáme řadu dalších významných událostí. Přeji všem hezké září, ať už ve škole, s knihou či někde na běžeckých tratích. 

Žádné komentáře:

Okomentovat