Pátek třináctého je moje oblíbené datum. Vždycky od něho
očekávám něco tajuplného, zásadního, vzrušujícího. Rozhodně se ho nebojím ani
mu nijak nevyhýbám. Naopak. Plně si ho užívám a čekám, čím dokáže překvapit.
Letos nám byly naděleny pátky dva, ten zářijový byl velmi příjemný, těšíme se
tedy na prosinec.
Jako vždy si ho v adventu nejvíc užijí Lucie, které
budou noci upíjet. Řekla bych, že na oslavu svátku si dají k pití i něco
jiného, byť je důležité, aby na tu noc nezapomněly. Už se totiž moc těšíme na
prodlužování dne a kratší temnotu, což Lucie svou tradiční aktivitou
odstartují. Zároveň jim všem tímto k jejich
svátku blahopřeji a připomínám, že dnes je Lucie prostě Lucie, J ale kdysi mohla být i luckouJ. A to je dost nepěkné
stvoření, které poletuje po ulicích a nakukuje do oken. Prý snad proto, aby
zkontrolovaly, zda některá z žen nedopatřením nepracuje. Přesněji řečeno,
nepřede len.
A běda té, kterou přistihla.
Ještě horší pověst měli v krajích, kde lucky chodily strašit
děti. Tam vnikaly do adventních domácností s nožem v ruce a
vyhrožovaly dětem, že pokud nedodržují půst, rozpárají jim břicho. Dnes by si kdejaké děcko při pohledu na
podobnou lucku jistě cvrnklo do textilu. A možná nejen dítě.
Někde je lucky místo tohoto drastického vyhrožování jen
nutily modlit. Byly na svou misi pěkně vyparáděné, v bílém plášti a masce
s čapím zobákem, kterým výhrůžně klapaly. Lucky prostě měly trochu (více) vzbuzovat
strach a obavy, asi aby ten advent nebyl taková pohodička.
Takže dnešní Lucie to mají úplně jinak, mohou si vesele
upíjet a my ostatní je k tomu ještě povzbuzujemeJ. A když jejich třináctka
ještě navíc připadne na pátek, je důvod k oslavě znásobený. Prostě pátek třináctého stojí za to.
Za rok bude jen
jeden, v červnu. Tak si teď užijme ten prosincový. Mohl by to být lucky day
Žádné komentáře:
Okomentovat