čtvrtek 21. dubna 2011

Píšu, tedy jsem

     Už delší dobu se potýkám s otázkou, zda psaní považovat za přínos nebo za ztrátu. Ono je to totiž sporné. Počítáte-li prostý hmotný knižní přírůstek, je to první alternativa. Někteří to navíc ještě dokážou obohatit o nějaké zásadní myšlenkové pochody pro lidstvo nezbytné, pak není o čem hovořit.  Berete-li v úvahu fakt, že navštívit Palác knih Luxor a utopit se v jejich množství, způsobuje každému pisálkovi minimálně infarktový stav, bude to druhá možnost. Méně je někdy více. Lze na to jít ovšem i jinak a ptát se, jestli vám psaní přináší spíše radost nebo naopak. Psaní jako takové je čistá radost. Pro mě tedy ano. Někteří škarohlídové by to mohli nazvat i grafomanií, a já se v podstatě tomu označení zas tak nebráním.  Všichni máme své drobné úchylky.  Jenomže psaní nestačí, je třeba text propašovat mezi lidi. A teď se n a scénu vrací ona prvotní otázka, je to plus či mínus?
    Dnes už to hodnocení nechávám na jiných, snažím se trochu obcházet svou autocenzuru, protože jinak bych ven nepustila skoro nic.  V mládí jsem se domnívala, že když vyjde nějaká kniha, rázem to všichni vědí. Nad tou naivitou se dnes lze jen shovívavě pousmát.
      Řeklo by se, že napsat a vydat knihu je to nejtěžší. Avšak daleko nejtěžší je dostat ji mezi lidi, prodat ji. A to bez ohledu na ten již zmiňovaný boj mezi spisovatelskou introvertností a nezbytnou dávkou extroverze nutné k propagaci a prodeji.
    Nevím, jak je to možné, ale ta vyváženost funguje. Spokojenost v tichu pracovny za klávesnicí, i v živém dialogu s potencionálními čtenáři. To jsou ta autorská čtení, přičemž úterní - benešovské- bylo pro mě daleko nejpříjemnější.  Možná proto, že jsem se tam cítila dobře, s lidmi naladěnými na stejnou notu, a nemusela si klást vtíravé otázky o přínosu či ztrátěJ. Nechám ho v sobě hezky dlouho doznít, rezonovat. A pak se vypravím zase jinam. Pořád se stejnou otázkou v patách, ale pořád umanutě dál.
Prostě píšuJ

7 komentářů:

  1. Jsem moc ráda, že píšete. Ráda se k Vám na blog vracím. Pro mě je psaní formou relaxace a odpočinku. Dá se říct, že psaní je moje psychoterapie. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Také mám trošku takovou úchylku :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Chtěl bych se pokusit Vaši knihu posunout trochu dál. Jako začínající copywriter hledám jakoukoliv zkušenost s psaním na míru. Myslíte, že by se to dalo zrealizovat?

    OdpovědětVymazat
  4. Jak to myslíte?:-)Zrealizovat se dá skoro všechno

    OdpovědětVymazat
  5. já jsem pro to,abys psala dál a dál a dál...

    OdpovědětVymazat
  6. Knížku si napřed přečtu a poté bych podle ní chtěl napsat menší článek s odkazem na vaší stránku. Samozřejmě po Vašem schválení bych ho chtěl uveřejnit u sebe a třeba i jinde. Vám, jak doufám, přivede několik nových čtenářů, popř. kupujících, a já zjistím, co dělám dobře a co vylepšit.

    OdpovědětVymazat
  7. To budu samozřejmě moc ráda:-) Takové spolupráci se nebráním, naopak. Děkuji a oběma nám přeji hodně zdaru.Hezký večer:-)

    OdpovědětVymazat