neděle 8. ledna 2023

Podle Gutha - Jarkovského…

  …čili podle bontonu, abych titulek přeložila těm, co už nerozumí.

Některá zaužívaná spojení jsou dobová, generační. Přicházejí jiné osobnosti a původní význam rčení setře čas. Kupříkladu dávní řidiči věděli, že když o nich někdo řekl, že jezdí jak Chiron, že jedou fakt hodně rychle. Ti mladší pak jezdili jak Fittipaldi, nebo i Lauda se užívalo, dnes už asi neplatí ani Schumacher.

Podobně to má i Guth - Jarkovský, jehož jméno bývalo v době první republiky spojováno s noblesou, společenským chováním, etiketou a hlavně s hradním protokolem. Etiketa podle Jarkovského…

Těmto způsobům po válce nepřála doba, proto se pravidla protokolu dlouho nespojovala s nikým a jméno Gutha-Jarkovského pohltily dějiny. Pak se s etiketou objevil Ladislav Špaček, který snad je v širším povědomí dodnes.

Ovšem Guth - Jarkovský, od jehož úmrtí uplyne osmého ledna osmdesát let, vynikal i v jiných oborech než jen etiketa a společenské chování. On učil, sportoval, psal, překládal. Řekněme, že ho lze směle zařadit mezi tzv. renesanční lidi.

Nachodil tisíce kilometrů jako turista, až si vychodil titul předsedy klubu Českých

i Československých turistů a stál u zrodu časopisu Turista.

Působil jako vychovatel v knížecí rodině Schaumburg Lippe, se kterou projel celý svět. Svoje zkušenosti pak zúročil jako učitel jazyků na několika pražských gymnáziích, kupříkladu na gymnáziu Arabská či v Truhlářské, učil i na dívčí škole Minerva. Zajímavé je, že jeho hlavní předměty byly matematika a fyzika.

Byl členem Sokola a o sport se hodně zajímal. Vycestoval proto i na první novodobé olympijské hry do Athén, které ho naprosto okouzlily. Rozpohyboval tedy intenzivní činnost v duchu zapojení Čech do olympijského snažení, což se mu přes počáteční odpor ze strany Sokola, který této vizi moc nedůvěřoval, nakonec podařilo. Spolu s Josefem Rösslrerem- Ořovským založil Český olympijský výbor, který dokázal zajistit účast českým sportovcům ještě v době, kdy byli součástí monarchie.

A jelikož neměl nikdy malé cíle, stal se nakonec i členem Mezinárodního olympijského výboru, kde bok po boku příteli Pierru de Coubertinovi pracoval  na vytvoření Olympijské charty.

   Narodil se jako Jiří Karel Guth, shodou okolnost také v lednu, roku 1861. Vyrůstal jako trochu nesmělý, slabý, koktavý chlapec s brýlemi, který si své místo na slunci musel vydobýt. A docela se mu to podařilo.

Měl zálibu v neobvyklých přezdívkách, svou ženu Annu nazýval Trajda, synovi Gastonovi zase říkal Gága. Sám si  změnil na Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.  

V roce 1919 byl jmenován ceremoniářem prezidenta Masaryka, navzdory tomu, že ten o to moc nestál. Raději to měl lidovější, ale doba si žádala své a tak se i Masaryk, který jinak Jarkovského moc nemusel, rozhodl využít jeho rad. Guth vyrazil pln energie do Francie, aby tam načerpal inspiraci z proslulého francouzského bontonu. Nakonec byl ze způsobů, které panovaly na versailleské konferenci, spíš zdrcen. Z hlediska etikety to podle něho byla nefalšovaná hrůza.

A krom protokolu, etikety, společenského chování a dalších věcí se zasloužil i vznik řádu Bílého lva, který se propůjčuje dodnes. Nakonec ale musel rezignovat a Hrad opustit. Stopu tam ovšem zanechal nesmazatelnou.

Když se s postupujícím věkem stáhl do ústraní z veřejného života, přestěhoval se do Náchoda, kde také jeho život v roce 1943 ukončila mozková mrtvice. Pochován je v Praze na Olšanech.




 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat