Často slýchám tuto větu v souvislosti s okupací.
Jako že do tehdejšího Československa přijeli mladí kluci, kteří nevěděli, která
bije. Prostě dostali rozkaz a jeli. Tak to na vojně chodí, je další často
užívaný argument. Oba mě tedy dost dráždí, přičemž ten první výrazně víc.
Jistě, okupanti byli mladí, ale to je v armádě běžný jev. Důchodci
většinou na vojnu ani do války nechodí. Byli ovšem plnoletí a věděli, co
dělají. Pokud chce mladý člověk všechna práva dospělých, musí mít i povinnosti.
Takže argument, že byli tak mladí a nevěděli, co dělají, je dost mimo. Přesto
zní hodně často. Ostatně, i v současnosti se často používá, jako by mládí
byla nějaká omluva či co. Na všechno. Pokud ale užívám všech atributů
dospělosti, tak musím být odpovědný i za své jednání. O tom, že ohánět se
mládím jako argumentem je hloupost, svědčí i fakt, že většina těch vojáků sdílí
stejný názor ohledně okupace i dnes, po padesáti letech. Takže s floskulí,
že to byli mladí kluci, kteří nevěděli,co dělají, jděte do háje. Byli to prostě
okupanti, okupanti sovětští, ne Ukrajinci, jak se snaží namluvit nevzdělancům
soudruh Filip! A okupanti zůstanou. Bez ohledu na jejich tehdejší mlád.
Co se týká té armády, že dostali rozkaz a
ten se plní, tam je to poněkud složitější. Ale jako civilista mohu klidně
konstatovat, že pokud dostanu rozkaz, se kterým vnitřně nesouzním, tak ho
prostě nevykonám. Prostě do těch lidí střílet nebudu. Asi to tak jednoduché
není, ale i tak si myslím, že tehdy do těch lidí střílet nemuseli. Ale
stříleli, takže byli mladí, plnili rozkazy a dnes si myslí, že konali správně.
Okupanti. Díky bohu, že jsem nevojákJ.
Žádné komentáře:
Okomentovat