Benešovy dekrety

Tak jak to s nimi vlastně bylo?

 Díky panu Šebkovi už víme, nebo minimálně máme jasněji. 

Naše sedmé Hovory byly nabité informacemi. Ne snad, že by ty předchozí nebyly, ale tady se tak intenzivně prolínala minulost se současností, že jsme mnohdy lapali po dechu.  Ale hezky popořadě. 

    Když skončil maraton telefonátů, mailů a zařizování, přišla poslední středa v měsíci, tedy den vyhrazený pro naše Hovory. To mluvím o ještě o únoru. V den D  našeho přednášejícího skolila zákeřná choroba, tudíž bylo nutno akci odvolat. Anabázi jsem již popsala v minulém měsíci a v tomto měsíci jsem proto byla náležitě napjatá, zda historie se(ne) bude opakovat?  Rozhodly jsme se na Dekretech trvat, přestože mezitím proběhla volba papeže, kterou docent Šebek často komentoval. Nenápadně jsme to proto vsunuly do "play listu" naší přednášky s "tajuplným" dovětkem,  že možná přijde i papež.
Další změnou byl přesun ze středy na pondělí, takže novot bylo poměrně dost. Proto pondělí nepostrádalo napětí, jak to dneska všechno dopadne. 
 Vinárna U Šebestiána, naše dočasné útočiště, byla opět zaplněná, byť tentokrát nám nevyvstal problém, kam hosty usadit. Na stojáka je asi příjemný komediální pořad, možná i forma rychlého občerstvení, ale vydržet dvou až tří hodinovou besedu nic moc. Tentokrát ale všichni pohodlně seděli a pan docent se mohl pustit do výkladu. A já se pokusím o přepis, abych povědomí o dekretech šířila i dále, neb v politických soubojích se k nim vrací čím dál více a když jeden neví, snadno na něco skočí. Tak tedy co je dobré vědět: nejde o Benešovy dekrety, ale o dekrety prezidenta republiky, případně tzv. Benešovy dekrety, které fungovaly v mnoha státech za druhé světové války. Odsun Němců se v nich vůbec neřeší,ač stále vzbuzuje emoce. Ty naopak nebudí dekret o znárodnění, který nechává národ v klidu. Dekretů bylo celkem asi sto padesát a fungovaly v roli zákonů do okamžiku, než začal fungovat parlament. Poválečná doba mluvila jen o dekretech prezidenta, protože Beneš je ani nevymyslel,ani nesepsal. Jen podepsal, jak mu velí prezidentská funkce. A následkem budoucí propagandy se z nich stal strašák, který funguje i dnes. A funguje jen na základě neznalosti obsahu a historických souvislostí. Těch jsme včera objasnily poměrně dost, ale pro informaci tato vědomostní kostka myslím postačí.
 A papež, ten opravdu přišel. Ale hlavně aby nás navnadil na někdy příště, kdy papežské volbě a Vatikánu chceme věnovat celý večer. Dnes už jen díky panu docentovi a všem, kteří si udělali čas a přišli. Stálo to, myslím, za to. A už se těšíme na příště.