Fronta

 Je už asi všeobecné známé, že slovo fronta v dnešním slova významu u nás vzniklo v době první světové války, kdy se původní označení řada proměnilo ve frontu, protože připomínalo neměnné bojové linie obecně zvané fronta.

A pak to zdomácnělo a dneska je fronta běžná součást českého slovníku. A také součást reality, protože často je fronta kam se podíváš, byť je třeba poctivě přiznat, že na minulý režim naštěstí frontová současnost nemá. Ani zdaleka.

Nicméně i dnešek fronty nabízí. Osobně se jim z principu vyhýbám, přeci jen mi hodně připomínají dobu minulou a nechci v nich ztrácet čas. 

Leč, někdy není zbytí. Stačí vyrazit na první jarní výlet. Zámky se otevřou, sezona začne 

a s ní i starý dobrý český rituál, postávání v nekonečných frontách.

Třeba naše nedávné velikonoční putování nám nečekaně nabídlo několik front. Zejména 

u pokladen na čerstvě otevřených zámcích. Sezona se rozjíždí, turisté jsou aktivní, leč v pokladnách či v občerstveních se ještě nepřizpůsobili, a tak vznikaly fronty. Někdy nekonečné, někteří prodavači nedokázali rychle počítat a tím se to dost zdržovalo. U lístků zas zdržovali spíš turisté, nevěděli, co si vlastně přejí a kolik lístků mají zaplatit za plnou cenu a kolik se slevou. Slevy by se asi hodily, protože ceny vskutku nejsou lidové.

A vyrazit kupříkladu s pětičlennou rodinou na hrad či zámek se v rozpočtu určitě projeví. Přesto ty rozpočty zatím ještě fungují, když jsou u pokladen fronty už na začátku sezóny.

     Postávání ve frontě je zajímavý psychologický experiment. Někdo se trpělivě sune, jiný zvídavě sleduje, co se děje, někteří pořád odbíhají či vykukují z řady, další nadávají...

Někteří nahlas, jiní v duchu, což se ale zřetelně odráží na jejich výrazu obličeje. 

Na mém tedy naprosto čitelně. 

Někde jsou asi fronty nutné, nedá se jinak. Ale tam, kde je otevřená jedna pokladna, zatímco had kultury chtivých turistů se táhne přes dvě nádvoří, tam tedy pochybuji o zámeckém managmentu. 

Stejně jako když se fronta navyšuje proto, že obsluhující neumí sčítat ….

Potom mi hned dává smysl, že původní smysl slova fronta je válečný.

Nicméně, kde se ještě dneska stojí fronty? Často třeba u pokladen některých divadel, byť tam jsou to spíš fronty internetových klikačů. 

Dneska se, opět, tvoří fronty u benzínových pump / pak, že historie se neopakuje/.

Stojí se fronty na místa ve vybraných školách, kupříkladu. 

A tak bych asi mohla pokračovat. Je až překvapivé, jak často se někde nějaká fronta objevuje. Přičemž si paradoxně mnozí myslí, že fronty odešly s minulým režimem.  

A ejhle, ecce fronta