Ředitel

Žijeme v době mladých agresivních řídících pracovníků. Pryč je doba, kdy stát se ředitelem bylo podmíněno určitou zkušeností, nadhledem či moudrostí. Dnešní trend je naprosto opačný. V čele všeho musí být mladý dravý ambiciózní jedinec, který má čich na peníze, ostré lokty a bezohlednost tak říkajíc v krvi. Cílem jeho práce pak je zbourat stávající bez ohledu na základy, vytvořit cosi nového, nejlépe akčního a moderního, co se hezky vyjímá zejména v mediálním světě.

Cílem systému je pak takového řídícího jedince dokonale vysát, vymačkat a pak odhodit kamsi na smetiště dějin, což si ale nyní zvolený ambiciózní jedinec vůbec neuvědomuje. Možná díky výchově, nebo díky opojení mocí nebo prostě jen proto, že si díky mediální masáži myslí, že on asi nikdy nezestárne.  

Nějaká úcta k tradicím či předchozí práci se nyní už nenosí.

 Zpovzdáli sleduji situaci v pražské Zlaté kapličce, která mi připadá jako vystřižená z podobných mustrů. Pravda, vycházím jen z mediálních sdělení, ale už jen fakt, jak se mladý nový pan ředitel chová k těm starým bardům, je zarážející a vše potvrzující.

 Jistě, nové koště dobře mete. Otázkou je, zda je dobré vymést úplně všechno. Či zda vylít z vaničky s vodou i dítě. 

Asi nelze upírat nově zvoleným ředitelům, aby si přivedli své lidi. Otázkou ovšem je, co je přínosem, co je prostý kamárádčoft či co už je zneužití nově nabyté moci?  A když velkoryse pomineme všechno toto, kam se poděla docela obyčejná slušnost?

 Nabízí se také otázka, zda je přední pražská scéna místem vhodným pro podobné experimenty, protože divadelní hry s podpisem nového vedení nesou pečeť vskutku velkých experimentů. To už je ale asi otázka pro komisi, která seděla u konkurzu (když ale znám konkurzy ze školství, nabíhá celá řada spekulací, do kterých se raději pouštět nebudu a budu věřit v regulérní pravidla konkurzu).

Nás, potencionální diváky, může jen zajímat, k čemu to povede? I když mně se do divadla, které se najednou neumí slušně zachovat k těm, co v něm odehráli kus svého života, vlastně ani nechce.

A ani si nechci připouštět, že podobná situace je nyní takřka všude, nejen v mediálně zajímavé první scéně. Prostě, Kdo je tady ředitel? Není jen skvělá komedie ve Švandově divadle, ale velké drama současnosti. Asi ne úplně všude, leč je to chytlavé, nakažlivé a rychle se šířící…