čtvrtek 31. ledna 2013

Amen


   Ono se snadno řekne, že je to tak lepší. Racionálně to vím a také vím, že často tuto rádoby utěšující větu používám.
  Je mu tak lépe. Všichni to víme.
 Jenomže přijmout tu realitu. Chvíli to trvá, uvědomit si, přijmout, vstřebat a naučit se s tím žít. Přesto jsem pořád trochu jako uzlíček nervů. Už déle než měsíc.
Lékaři tři dny před Vánoci sdělili verdikt, že nedožije rána.  To ráno přišlo až dnes.
Člověk by tedy měl být připraven, přesto není.
Čas od času totiž svitla naděje. Zejména maminka ji potřebovala jako sůl. A pak zase nic.
   Viděla jsem tu péči a pochopila, že když se příroda či osud rozhodne, pořád ještě nemáme sebemenší šanci. A můžeme udělat první poslední.
Mimo jiné jsem se naučila větší pokoře a trpělivosti.
 Lékaři jsou tu ovšem nejen od toho, aby o život bojovali, ale také od toho, aby citlivě sdělovali nepříjemné pravdy. Přes všechny moje předchozí ne vždy dobré zkušenosti jsme se s tím v tomto případě setkávali ve vrchovaté míře. Péče, ochota, trpělivost. Přesto marné.  
Nechci rozebírat, co a jak se stalo, ale už jsem pochopila, že všechny úzkosti a bolesti si člověk musí prožít sám. A naučit se přijmout novou životní roli. Je otázka času, jak se povede vstřebat.

 Snažím se tedy nějak přijmout fakt a vstřebat smutnou realitu, že dnes ráno mi umřel tatínek. 



24 komentářů:

  1. Jitko, přijměte prosím mé vyjádření upřímné soustrasti.

    OdpovědětVymazat
  2. Mohu napsat, že vím, co prožíváš. Rodiče už nemám. Bolest je to veliká, časem otupí, ale nikdy nepřejde.Alespoň ne u těch, které jsme milovali.
    upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  3. I já vím, žel...přijměte Jitko úpřimnou soustrast

    OdpovědětVymazat
  4. Ztráta rodiče bolí,přijměte mou upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  5. Přijměte upřímnou soustrast i ode mne.
    Jindriska

    OdpovědětVymazat
  6. Upřímnou soustrast. Držte se!

    OdpovědětVymazat
  7. přijměte prosím mé vyjádření upřímné soustrasti..je to pravda člověk ví ,že to přijde a stejně není připraven ..já si myslím ,že nikdo nejsme připraveni na tyhle odchody ..mě umřel tatínek před 15 lety a do dnes jsem se s tím nevyrovnala ..zůstává po něm prázdné místo u mě v srdci a vím ,že to tak zůstane navždy...........

    OdpovědětVymazat
  8. Přijměte prosím upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  9. Jitko, ze srdce upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  10. Je mi to opravdu moc líto.... upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  11. Jitko ,přijmi také ode mne upřímnou soustrast,je to ze srdce,vím jaké TO je.Daja

    OdpovědětVymazat
  12. Také vím o čem píšete, držte se. Čas to trošku otupí, ale nikdy nezahladí úplně. Upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý večer Jitko,
    přijměte prosím upřímnou soustrast...Jarka

    OdpovědětVymazat
  14. Je mi líto, že po delší mé odmlce v návštěvách u Vás čtu tuto zprávu.

    Na tuto ztrátu se nejde nikdy připravit. Vždy to bude bolet.
    Upřimnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  15. ...a já si myslela, že je to ukázka z nové knihy:-((( četla jsem jeden řádek po druhém a nějak si nedovedla představit, že bys psala o realitě. A to jsi mi včera tak pomáhala a nic neřekla...?
    Je mi to líto a držím palce na následující dny!!! Míša

    OdpovědětVymazat
  16. Taky se připojuji s vyjádřením mé upřímné soustrasti, Jitko. Myslím podle fotky, že jste tatínkovi podobná.
    HanaF

    OdpovědětVymazat
  17. Upřímnou soustrast i ode mne.

    OdpovědětVymazat
  18. Dovoluji si Vám, vyjádřit upřimnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  19. Všem Vám moc děkuji a jistě si brzy najdu čas, abych odpověděla všem osobně. Dnes jen díky moc, velmi si Vaší účasti vážím

    OdpovědětVymazat
  20. Jitko,až dnes nakukuji...prosím přijmi mou nejupřímnější soustrast.Je mi to líto.Se slzou v oku objímám a hladím tebe,maminku,sourozence...všechny.

    OdpovědětVymazat