Vyvažování

 Soudě podle tučných novinových titulků je současným trendem vyrovnanost. Aby všechno

a všichni dostali ve veřejném prostoru možnost se nějak vyjádřit.

Něco jako pět minut Hitlera, pět minut Židům.

 Někdo se tím cítí zaskočen, jiný to považuje za svaté právo. Soudobá posedlost vyrovnaností všech hlasů ve veřejném prostoru má v sobě něco uklidňujícího i zneklidňujícího zároveň.

Skutečnost sice nebude tak precizní, ale určitý trend k takovému jednání lze skutečně vysledovat.

Napadlo mě, že červen je v tomto duchu v podstatě ideálně vyrovnaný. Začínáme pozitivně naladění u Mezinárodního dne dětí, tedy oslavujeme. A končíme připomenutím vraždy Milady Horákové, tedy ocitáme se na opačné straně pocitového spektra.

Je zjevné, že tímto úhlem pohledu červen moc nelustrujeme, zvlášť, když letos se hlavním tématem stává nečekané a radikální zkrácení školního roku o celé dva pracovní dny. Děti tedy čekají delší prázdniny, což některé skupiny lidí zaskočilo, jiné rozladilo.

Jen děti se radují.

Napadá mě tedy, co je pro červen typičtější než očekávání prázdnin?

 Třeba právě ono úvodní uvažování o jakési vyrovnanosti všeho.

Dlouho jsem měla pocit, že vyváženost je spíš výmysl doby. Ve skutečnosti je to ale červnové motto dne. Červen prostě vyvažuje. Práci odpočinkem. Únavu energií. Dobré zprávy těmi nepříjemnými.

Možná bych to našla i v ostatních částech roku. Třeba by to mohlo sloužit jako mustr pro všechny měsíce. Ale červen je z mého úhlu pohledu na podobné vyvažování nejlepší. Od začátku do konce. A mezi tím slunovrat, který celý problém vyvažování obsáhne v jednom dni. Od nejdelšího k nejkratšímu. Je to vlastně celé o pohybu. Taková dialektika, ale to by bylo už moc sofistikované. Na červen určitě, protože ten nabízí hlavně určitou dávku letní bezstarostnosti. Každému podle jeho gusta.

Vyvažujte tedy podle svého naturelu. Celý červen, od A do Z.