Do Národního, ale s přívlastkem technického. Zůstáváme doma. Víkend si o to říká, tentokrát nikam daleko. Dlouho jsme tam nebyli, tak to jdeme vyzkoušet. Národní technické muzeum.
A nic nového pod sluncem. Klasická automobilovo-letecká sekce, pořád je to prostor, který děti nejvíc baví. Stará auta, visící letadla, zavěšený balón. Kola a motorky, taková historie na kolech.
A která se vlastně ani moc nemění. Možná proto tak funguje.
Navíc celé muzeum včetně této části pořád není moc interaktivní, sahat a dotýkat se exponátů se tady moc nenosí. Někde už to jde, ale jsou to jen první vlaštovky.
V podstatě se ale muzeum od mého dětství moc nezměnilo. Snad jen to, že některé tehdy běžné stroje
a přístroje jsou nyní muzeální kousky.
Žádné komentáře:
Okomentovat