Reklama

Jsou lidi, které baví reklama. Nemyslím "kreativní" tvůrce, ale konzumenty. Baví je to, sledují reklamní šoty se zájmem, baví se tím. Existuje dokonce Noc reklamožroutů, která už má asi docela dlouhou tradici. 

Sama si vzpomínám (matně) na dobu dětství, kdy nás fascinovaly  západní reklamy. Byly barevné, měly děj, spád, nápad. Alespoň ve srovnání s panem Vajíčkem tak zcela jistě působily. 

Dneska jsou re(klamy) samozřejmě barevné také, ale o ději a nápadu se dá hovořit málokdy. Jistě, někdy se povede, vtipný zajímavý mikropříběh s myšlenkou, ale většinou si myslím, že jde o soutěž, kdo vymyslí největší blbost. Nebo si tvůrci myslí, že diváci jsou svým IQ někde na úrovni šumící trávy. Nebo jsou na něm oni, což se mi někdy obsedantně vtírá při sledování neustále opakovaných vtíravých klipů. 

Samozřejmě se nabízí klasická odpověď, že lze všechno vypnout a reklamě se tak vyhnout. Ale úplně jednoduché to není, protože ona na vás vyskakuje všude.   

Se svým klamat:-) ve slovním základu. 

Opakovaně klamat. 

A stejně na to pořád skáčeme.