Atrakce pro děti. Hlavně tedy. Ale je zde plno dospělých návštěvníků, patrně s dětskou duší.
Cílem návštěvy tohoto miniaturního prostoru je vyfotit se s nějakou iluzí a tu pak sdílet na sociálních sítích. Nic jiného v tom ani být nemůže.
Dětem se to líbí, proto došlo v našem případě již ke druhé / a osobně doufám, že poslední/ návštěvě.
Poučena z minula, koupila jsem lístky online. Abych se vyhnula frontě. A funguje to.
V malém prostoru je ale dost problém i to focení. Abychom se vešli, aby do vás pořád někdo nedrkal, aby vás někdo vyfotil...
Nu, většinou to jde.
Jen místy máte pocit, že někteří dospělí jsou horší než děti. Předbíhají, dohadují se, jednou se vyfotí a hned si prohlíží snímky, ha ha, to je legrace, jak vypadám...
Malé děti jsou schopni sejmout, vystrčit či srazit, protože jim překáží v cestě, oni je nevidí. Zírají do mobilu a baví se svými iluzivními záběry.
A jsou to i cizinci, ne nevychovaní Češi, jak je sebemrskačským zvykem tvrdit. I ti tam byli, samozřejmě, ale v poměrném zastoupení. Od každého trochu. Prostě někteří dospělí byli na ránu, napříč národnostmi.
Děti kupodivu ne. Asi je to zas tak fanaticky nebavilo, jak se tvrdí a jak to vypadá. Prostě normálka, klasická zábava, co je na tom, že jako visím na orloji? To přijde zábavnější tomu dospělému. ...
Nu, máme to za sebou a uvidíme, zda dvakrát a dost. Nebo zda do třetice?
Uvidíme, ale nedělám si moc iluze:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat