neděle 19. ledna 2014

Kejklířova žena

  Kejklířova žena je další můj pokus poprat se s dílem Philippa Vandenberga. Mám k němu nevyjasněný vztah, některé jeho knihy mě bez výhrad nadchly, jiné jsem nepochopila, některé mě dokonce nudily. Tak jsem ho na čas trochu odložila k ledu, až si mě o svátcích našla Kejklířova žena. Historické příběhy já ráda, tak jsem se samozřejmě rozhodla dát Vandenbergovi další šanci. A udělala jsem dobře. Příběh se čte hezky, byť trochu víc se soustředit musím, abych pochytila všechna jména, odbočky a narážky. Ale moc příjemně se to čte, příběh tak nějak klouže hezky dopředu, pozvolna vás vtahuje do děje, takže místy máte pocit, že jste vskutku v šestnáctém století mezi kejklíři a tehdejší společností. Hlavní hrdinka Magdaléna prchá z kláštera, aby se dostala mezi kejklíře a ve finále mezi představitele tehdejšího vysokého kléru a jeho intrik.  Kniha splňuje atributy historického příběhu i detektivní zápletky. Má, jak je u Vandenberga zvykem, i filozofický přesah.  Zajímavé čtení. Vandenberg tentokrát oslnil. J
                    
                                                       Obálka titulu Kejklířova žena

Žádné komentáře:

Okomentovat