Dějepisná olympiáda

.....aneb mé oblíbené  vědomostní soutěžení. 

Dějepisná olympiáda i letos dospěla do svého obvodního kola, tudíž jsem po roce opět zasedla v porotě. Zatímco porotci se už léta nemění, organizátoři jsou každým rokem jiní.  Střídají se jak na běžícím pásu. Alespoň každý rok poznáváme nový přístup k věci, což je rozhodně zajímavé. Určitě by si to zasloužilo i vlastní glosu, leč tím by se zúžil prostor vyhrazený hlavním aktérům olympiády, tedy soutěžím. 

  Je to možná i trošku zajímavá sociologická studie (moje vlastní), zaměřená na pozorování, kdo vlastně se pro ten dějepis nadchne i v mladém věku, jde soutěžit a ví věci, které někdy neví ani wikipedieJ. Možná se ten vzorek kapku ředí těmi, kteří byli do soutěže nominováni proti vlastní vůli, ale po těch letech si troufám tvrdit, že takových snad mnoho není. Většinou jde tedy o vnímavé mladé historiky, kteří se prokousávají každý rok jiným tématem. Letos to bylo město v proměnách času. Takže jsme si oživovali termíny jako je rynek, šatlava či ras, došlo na města na zeleném drnu či města věnná. Pozadu nezůstala ani městská privilegia a tak jsme si třeba díky právu hrdelnímu znovu připomněli, že zatímco dnes se na Petřín chodí na zamilované procházky, dříve šlo 

o popravčí vrchJ. Časy se prostě mění, proto třeba ponocný z Ladových obrázků je už dávno termínem, který se děti musí učit. Jinak jim nic neříká, stejně jako některá stará řemesla či dejme tomu takový záhumenekJ. 

  Historičtí olympionici to ovšem zvládli na výbornou, jistě i oni mají po dnešním klání nové poznatky a vědomosti, ba možná i nová přátelství. Na vyhodnocení totiž čekají v klubu Deska, který má tedy DDM Praha 8 špičkově vybavený. Takže se zde při hrách mohli i vesele seznamovat. Zde jsme také vyhlásili vítěze, kteří poputují do krajského kola. K diplomu dostali knižní poukázku, tudíž mohou za odměnu nejen studovat, ale i číst. Nu, a my zase za rok. S jiným tématem, ve stejném složení. Anebo také ne, protože, časy se prostě mění…..J